Nevěsta hříchů

recenze

Nevěsta hříchů (2023) 4 z 5 / renulka16
Nevěsta hříchů

Po vraždě rodičů vyrůstala Fenja v péči léčitelky Runhildy, od níž získala znalosti jak snímat hříchy z mrtvých. Když je ale zavražděna i Runhilda, zůstane Fenji jen kus látky s vyšívaným erbem, který vrah ztratil. Fenju spaluje touha po pomstě, proto se vydává na nebezpečnou cestu, na níž potkává Geralda. Ten tvrdí, že nositele erbu zná, a nabídne dívce pomoc. Může mu ale Fenja věřit?

Nevěsta hříchů je již má druhá kniha od této autorky. První byla Nevěsta z kláštera. Tam jsem ani na vteřinu neváhala s hodnocením.
Ovšem u této knihy jsem si plně nebyla jistá hodnocením a musela jsem si příběh nechat chvíli proležet v hlavě.

Autorka píše skvěle, má hezké popisy okolí i hlavních postav. Ovšem tentokrát jsem se zpočátku nemohla do příběhu úplně dostat. Chvíli to trvalo. Naštěstí se to však změnilo a s hlavními hrdiny se mi rozloučit nechtělo.

V tomto příběhu sledujeme dvě linky. První je vrahova linka a ta druhá je Geralda s Fenjou. A to je ono. Části, které jsou o Geraldě a Fenje si mě získaly. Chápejte, romantická linka, kde se hlavní aktéři zpočátku nesnášejí to je prostě mé gusto. Navíc se tam opravdu pořád něco děje. No a pak ta část s vrahem mě opravdu nebavila. Sice to bylo vždy krátké, ale pro mě spíše narušení příběhu. Naštěstí se to vše pak propojilo a nastal nečekaný zvrat, který toku všemu nasadil parádní korunku.

Celkově knihu tedy hodnotím velice kladně i přes ty výtky, které jsem zmínila, protože je to můj subjektivní názor a někoho to právě naopak bavit může.

Komentáře (0)

Přidat komentář