Nebezpečná síla mýtů

recenze

Jiskra (2018) / Márinka
Nebezpečná síla mýtů
Anotace:
Leora je v šoku: zpochybňuje všechno, co kdy věděla o sobě i své rodině, a všechny ve svém okolí podezřívá. Dokáže se svým původem někdy zapadnout mezi ostatní? Ve snaze najít odpovědi na nespočet otázek, které jí víří hlavou, se vydává na cestu za svou tajemnou kmotrou. Najde tam klid, bezpečí a útěchu, anebo se ocitne v jámě lvové? Druhý díl série Ink krok za krokem odhaluje tajemství Leořiny rodiny i celého společenství, ve kterém se vám každý zásadní životní moment dostane doslova pod kůži – jako tetování.
V závěru svého povídání o prvním díle série Ink – Tajemství kůže jsem naznačila možnost přidat ke svému prvnímu tetování druhé. Z naší společné „vánoční“ návštěvy tatéra (s dcerou) ale díky mému zranění sešlo. Zřejmě nenastal ten pravý čas na správnou značku. Jiskra však již byla zažehnuta.
V současné literatuře se velmi často objevují série příběhů. Některé na sebe navazují jen volně, takže čtenář může začít číst kterýkoliv díl. U „Inku“ to neplatí. Bez znalostí předchozího dílu by čtenář v Jiskře tápal. Hlavní hrdinka Leora se sice ocitá v naprosto odlišném prostředí a do děje zasahují nové postavy, ale potetovaní ze Svatoměstí významně ovlivňují život prázdných ve Vranově.
Jakmile Leora projde nebezpečným lesem, ocitne se najednou z totalitního režimu v prvobytně pospolné společnosti. Její mysl i srdce jsou rozpolcené. Mezi prázdnými si najde přátele, ale jak by mohla zapomenout na ty, se kterými prožila celý svůj život?!
Momenty k zamyšlení jí, ale také čtenářům, přinášejí „prázdné“ verze pověstí, které již zná, ale jejich děj je v naprostém rozporu s jejím učením. Kde je pravda? Je černá, nebo bílá? Či snad dokonce „černobílá“?
„…Život tak, jak ho znali, skončil. A to všechno kvůli tomu potetovanému muži.“ … Leora, která do Vranova zrovna přišla, by začala poukazovat na problémy, které s tím příběhem má, a ukazovat Ruth všechny nesrovnalosti. Řekla by, že se už zase mýlí, že prázdní svalují vinu na špatného člověka. Ta stará Leora by jí chtěla ukázat, že ten příběh nedává smysl. Ale ta stará Leora tu není. Str. 122
Na Jiskru jsem se těšila a nezklamala mě. I tento díl se čte lehce, jedním dechem, který tu a tam čtenář ztrácí při napínavých pasážích. Konec druhého dílu dává tušit, že závěr trilogie přinese ještě mnohá překvapení.
Děkuji nakladatelství MOBA i jejím fanouškům za krásný dárek k Vánocům.

Komentáře (0)

kniha Jiskra recenze