Močál hebkým hlasem vábí

recenze

Světla jsou zářnou ukázkou toho,
proč bychom měli věnovat českým autorům více pozornosti. Dokážou nám totiž nabídnout to,
co zahraniční texty nemohou.
Tou "věcí", je náš specifický, český humor.
A že je ho tam požehnaně.
Musím říct, že mě jeho absence v zahraničních knihách nikdy nijak zvláště nepoznamenala.
Zároveň jsem ho tu ale velice ocenila,
a častokrát jsem se díky němu zasmála.

Mimo něj tu zde můžete také nalézt zcela nový a neznámý svět, který vám toho má spoustu co nabídnout.
Různorodou škálu charakterů jež nejsou černobílé,
a lehko si mezi nimi vyberete svého oblíbence.

Dále ale budete muset číst sami.
O objevování světa vás rozhodně ochudit nehodlám.

Vložím vám sem krátký text, do kterého jsem vložila své emoce po dočtení knihy. Snad vám alespoň trochu přiblíží kouzelnou atmosféru knihy.

Zatoulat se do močálu
osudovým býti může.
Však ztracenému duší pánu
ke klidu rád dopomůže.
Lehko tam a těžko zpátky.
Kdo by věřil na pohádky?
Bludičkou
stát-li se toužíš
úkolem svou vůli zkoušíš.
Sestry, bratři, láskyplní
noví svět se jimi plní.
Planá slova cestu tvou
dalekým krajem povedou.
Nepěkný kraj toť je
na lžích a klamech vystavěn.
Cítit - špatné je též,
tímto přešlapem nesmíš být zpomalen.
Kouzelné chomáčky u srdce zahřejí
avšak velká bolest, tu jest, jíž jsou (s)tvořeni.
Chřestivá hrozba, šlape ti na paty,
přidej! Neb zkončíš jak oni,
ve dvý rozťatý.

Pohled můj
vcelku pozitivní jest.
Až na jednu, jedinou nemilou zvěst.
Když hlubiny močálu opustí
- rušivý element
co dlouho nebolí, vyšumí
avšak plynulost již narušena jest.
Ztracena jsem nenávratně
těžko hledat hranice
v temném kraji
nevlídnosti
zbyla mi jen

Komentáře (0)