Mimozemci z Lekotilu

recenze

Je těžké žít na malém městě, když máte za otce praštěného vědce, který žije na hromádce s tou nejkrásnější doktorantkou z Motlomoucké univerzity. Také váš děda, opora místního hostince U pavího očka, není zrovna příkladný exemplář. Když se k tomu připočtete, že jste romantický básník a začínající učitel zcela bez autority, je na slabší depresi zaděláno.
Spořádaným (a maloměststky dokonale zaprděným) městečkem Lekotil se navíc v noci plíží děsivé šavlozubé monstrum se zabijáckými instinkty a kolem vašeho domku, zatíženého krutou hypotékou, občas projede dvoumetrové strašidlo Čago na obří skřípějící tříkolce.
Tyto drobné ornamenty v rámu příběhu však praskají pod tíhou intrik odpudivé ředitelky školy a hlavně nenasytných manažerů nadnárodní korporace, kteří ničí všechno, na čem hrdinům (Mimozemcům) záleží. Ještě, že je tu udatná postava kapitána tlačného remorkéru Pružiny, která dá věci rychle do pohybu. Nebýt děsivé námořní katastrofy na jezeře Cákloš a obřího žraloka, děsícího lekotilské nudisty, nakonec by všechno asi dobře dopadlo. Takhle to autor nechal všechno na růžovém jednorožci, skotačícím na přilehlých lekotilských loukách.
Klady dílka: Originální postavy a zajímavě prošívané vztahy, které leckdy šokují.
Zápory knihy: Někteří hrdinové jsou načrtnuti příliš nahrubo, slušela by jim lepší prokreslenost. Kniha by mohla být delší a závěr mě tedy dost překvapil.

Komentáře (0)