Medvědova nevěsta

recenze

Rodový slib (2019) / Kikina182
Medvědova nevěsta
Gillian žije se svým nevlastním otcem, který ji miluje skoro více než svého vlastního syna. Ale kromě jejího otčíma a několika blízkých se jí lidé straní. Gillian má totiž dar, má vize budoucnosti, takže ji většina lidí má za čarodějnici. Jenže tyhle vize jsou možná tím jediným, co může zachránit nejen její rodinu, ale hned dvě země před zrádnými spiklenci.

Jelikož Gillian ví, že bude její otec obviněn z vraždy jeho přítele, posílá ji do Skotska za Malcolmem Kiacindem, který mu dluží službu. Je to jednoduchý plán, Gillian má jen nějakou chvíli zůstat z dohledu, aby se mohlo stát, to co se stát má. Jenže i přesto jak daleko je od své rodné Anglie rozhodně není v bezpečí, stejně jako klan který ji má hlídat. A když se k tomu přidá ještě láska, ocitne se Gillian ve víru událostí, které změní všechno. Skoro.

Přestože se příběh většinou zabývá Gillian, tak v knize není neobvyklé, že se soustředí i na to, co provádějí postavy daleko od ní a to třeba i v rámci jedné kapitoly. Ovšem díky er formě to působí uceleně a není naprosto žádný problém se do příběhu začíst.

Ve skutečnosti je to neskutečně jednoduché. Měla jsem trochu obavy, aby v knize nebylo až příliš popisů, ale od první stránky se jedná o opravdu poutavé čtení, od kterého se nelze odtrhnout. Na tom má zásluhu nejen příběh, ale právě i styl psaní.

Kromě toho, že je příběh poutavý je také nabitý akčními událostmi, ale nechybí samozřejmě ani poklidnější části. Nejlepší na téhle knize je však její promyšlenost. Některé věci v knize jsou sice předvídatelné a možná i trochu příliš rychlé, ale většina událostí je nejen nečekaná, ale i do příběhu perfektně zapadá a dělá ho neskutečně zajímavým.

Na knize mě nejvíc zarazilo to, že některé scény zkrátka nejsou pořádně rozepsané. Sice se většinou nejednalo o klíčové scény, kvůli kterým by byl výsledný dojem o trochu horší, ale i tak mě to docela mrzí. Kniha má skoro čtyři sta stran a nějakých padesát na víc, aby se příběh dotáhl k dokonalosti, by rozhodně nebylo na škodu. Ovšem i takhle k tomu podle mě nemá daleko.

Postav se v knize objevilo docela dost a přesto, že žádná z nich nebyla nějak výrazně popsána, tak díky činům nebyl problém si o nich udělat dost detailní obrázek. A i když se někteří sobě dost podobaly, tak tam byly jasně patrné rozdíly, které zabránily tomu, aby se slily v jedno. Tedy u většiny. Některé vedlejší, i když měli klíčovou roli, se tam objevily tak málo, že nebylo možné udělat si o nich detailnější obrázek. Ale v celkově to ani moc nevadilo.

Myslela jsem, že Rodový slib bude jen hezký historický román na oddych, který bude přinejlepším průměrný. Obzvlášť, když je to autorčina prvotina. Jenže tato kniha není jen typickým románkem na dlouhé odpoledne. Je v ní toho mnohem víc, je mnohem promyšlenější a já si ho zamiloval. Sice má nějaké menší chybky, ale v porovnáním s příběhem, který kniha nabízí, jsou to jen detaily. Já se ke knize určitě ještě vrátím, a pokud vás zaujala, tak ji vřele doporučuji.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)

kniha Rodový slib recenze