Máte rádi příběhy, ze kterých Vás mrazí?

recenze

Neviditelný strážce (2013) / Maragad (343 views)
Máte rádi příběhy, ze kterých Vás mrazí?
Louky a porosty hlodáše, kručinky, vřesu a kapradí tvoří koberec, po němž kráčela jedna generace obyvatel Baztánu za druhou jako po jevišti kouzelných událostí. Může se srovnávat pouze s pralesem v Irati, nyní byl však poskvrněn hrůzou vraždy. – Neviditelný strážce, str. 85 -

Dolores Redondo v roce 2009 publikovala svůj první román Los privilegios del ángel (Výsady anděla) a v lednu 2013 vyšel Neviditelný strážce, první díl trilogie Baztán. Jde o výjimečný nakladatelský počin. Ve Španělsku se záhy prodalo 100 000 výtisků a román se překládá do 20 světových jazyků a autorská práva na zfilmování koupil tentýž producent, který vsadil na trilogii Stiega Larssona Milénium.

Pán lesa "Basajaun"
Když je inspektorka Amaia Salazarová kvůli případu donucena vrátit se do míst, kde se narodila a vyrostla, ještě netuší, že to pro ni nebude tak jednoduché. Staré hříchy a křivdy, které se jí podařilo zatajit před jejím milujícím manželem, najednou začnou vyplouvat na povrch a budou se ji snažit dohonit a sežrat. Mezi svými mužskými kolegy se nebojí použít ostré lokty, aby se prosadila. Ale bude jí to stačit, spolu s jejím velmi vyvinutým šestým smyslem, aby vypátrala vraha dříve než zabije další nevinnou dívku?

Mohu říct, že kniha Neviditelný strážce mě naprosto ohromila. Nejen že jsem se do knihy začetla už od první stránky, ale moc se mi líbilo spojení detektivky s mytologií baskicka. Spojením těchto kombinací a s nadáním autorky pro popis věcí a situací, vznikl výborně propracovaný mystický příběh, který ve čtenáři vyvolává spousty emocí. Od pocitu okouzlení, který cítíte při popisu Baztánu a jeho okolí, přes pocit soucitu, když se Amaia vrací do svého dětství až po pocit znechucení a zmaru, kdy autorka popisuje mrtvá těla dívek. Dolores Redondo má takové nadání pro práci s textem, že jsem si opravdu připadala, jak kdybych já sama byla součástí příběhu, jako kdybych tam byla s Amaiou a pomáhala jí vyřešit jak případ, tak její démony.

V knize je dost popisků, ale jak jsem již řekla, jsou podány takovým způsobem, že čtenáře neobtěžují, ale naopak při čtení voláte, že chcete ještě přídavek. Klidně byste zvládli ještě víc popisů o kráse Baskicka, anebo ještě trochu víc informací o postavách. Kapitoly jsou převážně krátké a děj je psaný ve třetí osobě, kdy se během celého příběhu vystřídá více pohledů. Hlavní postavu Amaiu jsem si velmi oblíbila, byla přesně taková, jaké si hlavní hrdinky v takových situacích představuji. Bylo zajímavé pozorovat, jaký dopad na logicky smýšlející inspektorku, má místo, které pořád ještě žije z pověr a mýtů a které dbá na tradici. I další postavy byly přímo perfektně propracované. V každé další kapitole jsme se dozvěděli něco o další osobě z Amaina okolí, která byla pro příběh něčím důležitá.

Neviditelný strážce je španělské krimi, které je zase trochu jiné, než severské detektivky, ale tím je právě kniha výjimečná a rozhodně za přečtení stojí. Pokud máte rádi různé legendy a rádi čtete o tajemných a překrásných místech, kterým údolí Baztán bezesporu je, určitě neváhejte a ihned po knize sáhněte, věřím, že se Vám tento příběh bude moc líbit.

Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Komentáře (0)

kniha Neviditelný strážce recenze