Kdyby to nebyl Arnošt Goldflam...

recenze

...ani se nad nějakou recenzí nezamyslím a knihu automaticky zařadím mezi desítky knih s šumavskou tématikou, vykreslenou více či méně amatérsky.
Ale protože to Arnošt Goldflam je, nejde mi z hlavy, proč tak divně napsané příběhy.
Nejde o to, jak jsou pochmurné a strašidelné, to k Šumavě patří, ale většina působí dojmem, jako by měl autor námět ze šumavské hospody a nevěděl, jak s ním naložit, protože Šumavu prostě nezná, tudíž pouze obšírněji popíše a vykreslí jakousi osnovu.
Nebo je možné, že se chtěl přiblížit sběratelům lidových pohádek, jako byli např. Erben s Němcovou. Ony původní lidové pohádky skutečně takto syrové a naprosto neopracované byly. Jednoduše to, co se povídá na přástkách, u draní peří..., prostě a prostými lidmi. Jenže Erben s Němcovou lidové pohádky oprášili, vybrousili a vycizelovali do skvělé literatury. Arnošt Goldflam je nechává v neopracované podobě.
Prostě trochu rozpaky.
Přidávám hvězdu za ilustrace, jež jsou inspirující i pro amatérské tvoření :)

Podivné strašidelné příběhy z ponurých šumavských hvozdů. Šumava je kraj nejen krásný, ale také tajemný – a někdy i hrůzný. Seberte odvahu a vydejte se do zdejších hustých lesů, projděte se ve stínu prastarých hor a navštivte zl... více

Komentáře (0)