Jason Bourne varuje: Nevěřte absolutně nikomu!

recenze

Bourneův imperativ (2014) 4 z 5 / Boboking
Bourneův imperativ

Už desátá kniha s tajemnou postavou agenta Jasona Bourneho znamená, že tento racionálně uvažující a chladnokrevně jednající agent - zabiják neustále přitahuje pozornost tisíců fandů špionážních a akčních příběhů z celého světa. „Bourneův imperativ“ (orig. The Bourne Imperative) vyšel v létě roku 2012, a začíná obdobně jako první kniha z toho seriálu „Agent bez minulosti“ z roku 1980 - z moře je vytažen postřelený muž, který trpí absolutní ztrátou paměti. Jenomže tentokrát roli zachránce hraje Jason Bourne, a když si onen zachráněný muž konečně vzpomene, kdo je, a hlavně čím je, Bourne začne litovat, že ho v tom studeném moři u švédského pobřeží našel a zachránil.

Obdobně jako v předešlých knihách i v tomto případu hraje hlavní roli ta neuvěřitelně dominantní lidská vlastnost a touha po neustále větší moci nad druhými. Nikdo není čistý jako lilie, každý má nějakého „kostlivce ve skříni“, u každého se dá najít něco, čím se dá lehce nachytat na návnadu. A když někteří mají prostředky a silný žaludek, uloví téměř každou „rybu“, po které zatouží. A k takovým patří i gigantická korporace Core Energy, která se dostala svými podezřelými akcemi do hledáčku amerických tajných služeb. A na příkaz samotného prezidenta se ta nejefektivnější a nejtajnější z nich – Treadstone – rozhodla odhalit, kdo za korporací stojí, po čem pase, a jak je s ní propojena téměř mysteriózní postava teroristy jménem Nicodemo. A jak Treadstone a sám Bourne zjišťují, za nitky zde tahají opravdu silní hráči, od mexických narkobaronů, izraelský Mossad až po čínskou vládu v Pekingu.

Eric van Lustbader napsal neskutečně akční špionážní thriller, ve kterém heslo všech výzvědných služeb „nevěřte nikomu“ je aspoň třikrát podtržené. V tomto strhujícím příběhu nenechal doslova na nikom nit suchou. Konspirace, zrada, dvojití agenti, trojití agenti, přetvářka, bestialita v jednáních, to jsou všechno nosnými charakteristickými prvky této knihy. Čtenář musí být doslova neustále ve střehu. Co se po většinu knihy zdá být „černé“, je náhle „bílé“, i ty nejzákladnější lidské vlastnosti se pod nátlakem či výhrůžkou zcela hroutí. V jeho zběsilém tempu není možná radno se příliš pozastavovat na důvody jednání či činů.

Vydalo nakl. Domino na počátku roku 2014, překlad Michael Havlen.

Komentáře (0)

Přidat komentář