Jak napsat fenomenální horor bez lekaček?!

recenze

Carrie (1992) 4 z 5 / rozaaalie_
Carrie

Světoznámý příběh o jedné zcela obyčejné dívce s neobyčejnými schopnostmi. Příběh Carrie je znám snad všem fanouškům krále hororu, Stephena Kinga. Já se k němu ale dostala až nedávno a musím říct, že i po těch letech čekání na zaprášené poličce za to opravdu stál. A byl to masakr.

EXPLOZE STÍNŮ
Kniha o Carrie je autorovou prvotinou, což byl fakt, který mi skoro vyrazil dech. Napínavý příběh je psán z pohledů několika postav a také je doplněn o pasáže z fiktivní knihy "Exploze stínů" (což je pomyslná biografie o Carrie a jejích telekinetických schopnostech), "Jmenuji se Susan Snellová" či různé další výňatky z novin a rozhovorů. Protože se žánrově jedná o horor, a já jsem proslulý masochista, rozhodla jsem se knihu číst v noci. Můžu vás ale ujistit, že u tohohle příběhu se asi moc bát nebudete (berte to jako dobrou zprávu/zklamání, výběr je čistě na vás). Knihu jsem měla přelouskanou během pár večerů, což bylo na jednu stranu dobře, protože chodit každý den spát ve 2 ráno úplně neprospívalo mému mrzutému rozpoložení do druhého dne.

Postavy, ať už kladné, záporné nebo pohybující se v 'šedé' zóně mě naprosto uchvátily. Každá jedna z nich. Ať už se jednalo o samotnou Carrie, její zmagořenou matku, spolužáky ze školy nebo přihlížející blížící se katastrofy. Kingův styl psaní mi prostě sedl a donutil mě s určitými lidmi soucítit a nad jinými plivat nadávky. I přes fakt, že jsem kdysi dávno viděla filmovou adaptaci jsem se ani trochu nenudila. Pasáže ze zmiňované fiktivní knihy "Exploze stínů" navíc příběh prokládaly ústřižky z budoucnosti, což čtenáře dokázalo udržet v pořádném napětí, protože tam častokrát padaly i informace, které se v příběhu teprve měly odehrát. Trochu mě občas zaskočilo, když některá část doslova vyzradila hlavní plot twist, který se v příběhu zatím nestal. Když se nad tím ale zpětně zamyslím, vlastně to mělo určité kouzlo. To vědění, že se něco stane, a že se vlastně všichni, jak na nefunkční horské dráze řítí vstříc nevyhnutelné zkáze a nikdo nemůže udělat nic, co by tomu zabránilo. Dechberoucí.

POEZIE V PRÓZE
Co mě však na knize uchvátilo nejvíc, byl text v závorkách. Tyhle kratší pasáže znázorňovaly myšlenky/pocity/vnitřní dialog postav. Většinou v nich chyběla jakákoli forma diakritiky, ale o to byly reálnější a lidštější. Byla z nich cítit jakási surovost, která mě ale neskutečně fascinovala. Taky v nich figurovala určitá dávka poetičnosti a bavilo mě, jak moc se u daných postav lišily. Prostě taková třešnička na dortu.

I přes fakt, že jsem se u téhle "hororové" klasiky ani trochu nebála musím říct, že je to po dlouhé době jedna z těch lepších knih, co jsem četla. Zajímavý příběh, jedinečné postavy, napětí, prostředí střední školy v 80 letech, nadpřirozeno a skvělej krvák. Dokonalá kombinace. Carrie bych určitě doporučila i lidem, co se neradi bojí, ale zároveň mají rádi psychologické thrillery a příběhy plné napětí.

Závěrečné hodnocení: 4/5
instagram: @rozaaalie_

Komentáře (2)

Přidat komentář

rozaaalie_
02.03.2023

@Gustik5 Ano, máte pravdu, ty "lekačky" asi spíš brát s rezervou, bylo to kvůli názvu článku. Šlo mi především o to, že to není typický horor u kterého by se člověk bál :-) Nebo teda alespoň já se u většiny (dobrých) hororů bojím. :-D Jinak za prvotinu obecně vždy považuju první dílo, které autor vydal. :-)

Hezký den :-)

Gustik5
02.03.2023

Jak vypadá lekačka/jumpscare v knize? Není to spíš filmový termín? :) Jinak prvotina je to co se týče data vydání. Ale není to úplně první kniha co napsal.