Hrdina ze Smallville

recenze

Clark vždycky věděl, že je jiný než ostatní. Byl rychlejší a silnější, ale teď získává ještě mnohem divnější schopnosti – rentgenové vidění, očima může zapálit věci, dotykem může něco zmrazit a v poslední době má také dojem, že by klidně mohl létat. Všechny tyhle schopnosti drží před svými přáteli v tajnosti, ale v poslední době je to čím dál tím těžší. A nejhorší na tom je, že i když se je snaží využít k dobru, tak většinou nakonec nadělá víc škody než užitku.

Kromě svých schopností si ale musí poradit ještě s dalším závažným problémem. Kolem farmy jeho rodičů se dějí zvláštní věci a podezřele moc lidí se zajímá o to, co by se mohlo skrývat ve staré zamčené stodole. Má to něco společného s tím, že velké firmy nedávno skoupily hodně farem ve Smallville? Nebo s mizejícími lidmi menšinových národů?

Kniha vypráví o Clarkovi a je napsaná v er-formě. Příběh se čte dobře, ale nemůžu říct, že bych se začetla okamžitě nebo se od knihy vyloženě nemohla odtrhnout. Občas mi přišlo, že se autor něčím zaobírá až příliš důkladně bez toho, aby to mělo z hlediska příběhu nějaký důvod a tak některé pasáže působily nudněji než ostatní. Ale i tak můžu říct, že Matt de la Peňa rozhodně nepíše špatně.

Příběh mě docela zklamal. Není špatný, ale přijde mi příliš poklidný. Prvních sto stran se v podstatě skoro nic nedělo a ta nejakčnější část se odehrávala až v posledních asi padesáti stranách. Celkově to ale všechno bylo v takové jedné rovině a to mi nepřijde pro akční příběh zrovna ideální.

Navíc je celá zápletka dost předvídatelná. Samozřejmě, že je to o začátcích Supermana, takže jsem počítala s tím, že se příběh bude věnovat jeho původu, což je pro všechny fanoušky DC známý fakt. Ale mluvím tady o té druhé části, o té akční.

Matt de la Peňa se podle mě až příliš snažil vytvořit zápletku, která by měla více částí. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale v podstatě to do sebe skoro hned zapadlo a žádné překvapení se pak bohužel nekonalo. Přístup všechno souvisí se vším, se u tohoto autora zkrátka nevyplatil. Bylo to moc očividné.

Postavy se autorovi opravdu moc povedly. Především u hlavní postavy si dal opravdu záležet. V knize nebyl popsán jen povahově a vzhledově, ale bylo vidět, s čím vším se musí Clark potýkat a díky tomu působila kniha mnohem emotivněji a reálněji.

U ostatních postav autor nešel až tak do hloubky, ale i tak se mu povedlo dát čtenářům jasně najevo, jaký charakter má která postava. Nebo v případě některých je nechat záměrně tápat. A to ať se jednalo o původní DC postavy nebo o ty z jeho vlastní tvorby.

Superman – Ničitel úsvitu se mi opravdu líbil, ale přestože je to příběh, který rozhodně stojí za přečtení, tak bych řekla, že se jedná o nejslabší příběh ze série. I tak je ale opravdu pěkný a věřím, že se všem fanouškům DC, především Supermana, bude líbit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)