Hluboké soutěsky

recenze

Hluboké soutěsky jsou již třetím dílem série, ale dá se klidně číst i bez znalosti předchozích knih. Připravte se ale, že na vás autor vychrlí hromadu cizích jmen, která jsou těžko zapamatovatelná, střídá pohledy vyprávění a přeskakuje z přítomnosti do současnosti, aniž by to bylo v příběhu nějak odlišené. Celý příběh tak byl, alespoň pro mě, poněkud matoucí.
Když k tomu přidám ještě fakt, že si všichni tykali i v případech, kdy se setkali poprvé, a některé dialogy byly vyloženě podivné, musím uznat, že se mi kniha četla docela špatně. Hodně dlouho jsem se nemohla vůbec začíst a dlouho jsem se neorientovala.
Pokud ale máte rádi vyšetřování tajností a postupné odhalování minulosti a při tom úplně neholdujete akci a krveprolití, tak Hluboké soutěsky by mohly být pro vás tím správným čtením. Obzvláště pokud máte rádi hodně zamotané příběhy, protože zde se prolíná několik dějových linek.
Samotný příběh má v některých částech i lehce mystický nádech a kromě vyšetřování se můžete těšit i na hlubší poznávání postav.
Hlavními aktéry jsou zde Konrád, vyšetřovatel v důchodu, který se urputně snaží odhalit pravdu jak o případu zavražděné ženy, tak o smrti jeho vlastního otce, jenž nebyl zrovna svatoušek.
Eygló mu s pátráním pomáhala, protože její otec byl kumpán Konrádova otce. Eygló byla zároveň i médium s napojením na spiritistický svět.
Hluboké soutěsky mají rozhodně zajímavý námět, jen byla kniha na můj vkus poměrně nepřehledná a pravděpodobně bude chvíli trvat, než se v ní čtenář zorientuje.

Islandská krimi se zajímavým námětem, ale poněkud zamotaným zpracováním. Vhodná pro ty, kteří netrvají na akci, ani prolité krvi a zajímá je minulost hlavních postav.

Ve svém bytě v Reykjavíku je nalezena zavražděná žena. Na stole leží papírek s telefonním číslem komisaře Konráda. Žena mu prý krátce před smrtí volala a prosila ho, aby se podíval po jejím dítěti, které dala před desítkami let k ... více

Komentáře (0)