Fantomová bolest

recenze

Fantomová bolest (2013) / Schefik

Thomas Enger, autor mezinárodního bestselleru Kamenný déšť, se vrací se svou novou knihou jejímž hlavním hrdinou je stejně jako v první dílu této série novinář Henning Juul. Kam zavede pátrání po pravdě Henninga tentokrát? A podaří se mu získat odpovědi na otázky, které mohou ovlivnit řadu životů?

Thomas Enger je další z nepřeberné řady severských autorů, kterými nás v poslední době zásobují česká nakladatelství. Tento norský autor si stejně jako jeho daleko známější kolega Jo Nesbo získal oblibu u čtenářů po celém světě. Jeho Kamenný déšť si získal kladná hodnocení po celém světě a tak na sebe druhý díl nenechal dlouho čekat. Obě knihy si získávají čím dál větší oblibu u čtenářů a práva na jejich vydání byla již prodána do 18 zemí světa, včetně České republiky, kde si autorovy knihy vzalo pod křídla nakladatelství MOBA.

Henning Jull se vrací do práce po záhadném požáru při němž zemřel jeho syn. Henning se stále cítí bezmocný a utápí ve v žalu, když na něj v redakci čeká zpráva od nechvalně známého mafiána Tore Pulliho, který byl obviněn z vraždy a odsouzen. Ačkoli Pulli neustále prohlašuje, že nic neprovedl, jen málokdo mu uvěří. O to více šokující je vzkaz, který Pulli Henningovi zanechal:
„Pokud zjistíte, kdo to na mě ušil, řeknu vám, co se stalo v den, kdy váš syn zemřel.“

Jak jsme u severských autorů zvyklý většina jejich knih se dá číst naprosto samostatně a to i přes to, že patří do nějaké série. Nejinak je tomu i s Fantomovou bolestí. Samozřejmě že pokud máte přečtený i první díl lépe si vychutnáte všechny detaily, ale i přesto by druhý díl obstál i jako samostatná detektivka, která nikam nezapadá.

Co by se dalo autorovi ovšem vytknout, jsou postavy. V záplavě tuctových severských jmen Se může čtenář lehce ztratit a jednotlivé postavy mu začnou splývat. Kdyby si autor trochu více pohrál se jmény a celkovou charakteristikou postav, výsledný dojem z celého příběhu by byl ještě o řád lepší. Přeci jen si český čtenář určitě spíš zapamatuje Harryho Holea, než nijak nevynikajícího Henninga Juula.

Na druhou stranu nutno říct, že autor má vypravěčský talent a tam kde ztrácí body se svými postavami, je jinde opět získává, díky svému vypravěčskému umu a schopnosti čtenáře naplno vtáhnout do děje. Ve Fantomově bolesti to navíc umocňují dvě dějové linie, které se jen tak mimochodem prolínají aby vygradovali do infarktového závěru.

Engera bych rozhodně nezařadil po bok bohů severských detektivek tipu Larssona nebo Nesba. Pokud ovšem máte tyto stálice již přelouskané a poohlížíte se po nějaké další kvalitní krimisérii, je Thomas Enger svěžím větrem, který dokáže lecčems zaujmout a překvapit. Ne nadarmo je označován, jako jeden z nejtalentovanějších norských autorů posledních let.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---