Dveře, které vám otevřou svět každého dítěte

recenze

January a Deset tisíc dveří (2020) / Cejinka
Dveře, které vám otevřou svět každého dítěte
Deset tisíc dvěří je rozhodně velmi zajímavá kniha. V příběhu sledujeme hlavní hrdinku January Scallerovou, která se tak nějak plahočí po světě a má dojem, že svůj život nežije dostatečně a tak, jak by si přála. Její oted je neustále na cestách, pracující pro zbohatlého pana Locka. Jednoho dne January objeví Dveře a její život se tímto objevem celý změní. January je jiná, barevná, vyjímečná a stejně tak její původ. Ale ví o tom někdo ba dokonce ona sama?

Co vás hned na úvod bouchne do očí je krásný květnatý jazyk spisovatelky, který nesedne všem, ale je to něco tak vyjímečného, že já jsem si to zamilovala. Všechny ty kudrlinky slov, které se v knize vyskytují dodávaly příběhu naprosto jiný nádech. Bohužel se tím však stává, že se nejedná o úplně jednoduchou knihu. Díky všem těm krásným slovím spojením to není relaxační četba, ale opravdu je důležité tu sledovat příběh a být pozorný. Začátek knihy se opravdu nezajímavě táhne a chvilku to vyžaduje trpělivost, než se čtenář dostane k nějaké části, která ho konečně nějak vtáhne do příběhu a rozpoutá v něm zvědavost, jak se tento příběh bude vyvýjet.

Příběh se vyvýjel chvílemi příliš pomalu, že začal ztrácet můj zájem, ale naštěstí se vždy objevila nějaká skulina, která mě k příběhu znovu přitáhla. Myslím si, že to bylo hlavně zapříčeněnou tím, že se vlastně vyskytovala kniha v knize a to pak mělo na čtenáře dojem zdržování od příběhu. Také jsem ten pocit párkrát měla, ale konec vše odůvodní. Můj obrovský obdiv skládám autorce, která do krásného až bych řekla románu zasadila důležitá témata, který ve čtenáři zanechají stopu. Líbí se mi, že se jedná o YA, která má své poselství. Líbí se mi, že nutí čtenáře se zamyslet. Líbí se mi, že je v knize ukázáno, jak čtení mže mít vliv na vývoj člověka a jeho touhy, kam ho až knihy mohou zavést. Je to nádherně zpracováno a tohle byla věc, kterou jsem na knize oceňovala nejvíce.

Bohužel však úplně mě neuspokojilo vykreslení funkčnosti a magie Dveří. Myslím si, že to bylo ponecháno úmyslně otevřené, aby si člověk vytvořil svojí představu. Bohužel ani k hlavním hrdinům jsem necítila přílišné sympatie. Mojí nejoblíbenější postavou byl pes Bad, kterého jsem milovala a fandila mu při jakékoliv šervítce. January byla sice sympatickou postavou a uvěřitelnou, ale mě si za srdce nechytla. Nevím přesně proč, ale byli tam chvíle, kdy jsem chtěla řvát a bouchnout jí pánvičkou po hlavě za nějaká její rozhodnutí. Tak to je ale v mnoha knihách. A co k závěru říct? Brečela jsem. Ano, opravdu mi u konce ukápla nějaká za slzička, protože to bylo tak skvěle a krásně ukončené, že mě to dojalo. Nicméně i když jsem projevila emoce, nejedná si o knihu, ze které bych si doslova sedla na zadek. Je skvělá, úžasná, fantastická, magická a pokud máte rádi příběhy, které jste si vysnili už jako děti a doufali, že někde ve světě je nějaká magie a vy jí objevíte, tento příběh je pro vás jako stvořený a vrátí vás zpět do té doby, kdy jste doufali, že najdete cestu do jiného světa.

Komentáře (0)

kniha January a Deset tisíc dveří recenze