Dodržuj pravidla. Nikdy se nezamiluj

recenze

Tady a teď (2014) / Attia (496 views)
Dodržuj pravidla. Nikdy se nezamiluj
Dodržuj pravidla. Pamatuj, co se stalo. Nikdy se nezamiluj.

Sedmnáctiletá Prenna se přistěhovala do New Yorku, když jí bylo dvanáct. Nepochází však z jiné země, ale z jiné doby – z budoucnosti, v níž nemoc přenášená komáry zmutuje ve smrtící pandemii, která zabije stamiliony lidí a obrátí celý svět v ruiny.

Všichni, kdo unikli z budoucnosti do současnosti, musejí dodržovat přísná pravidla: nikdy nesmějí prozradit, odkud pocházejí, nikdy nesmějí zasáhnout do dějin a nikdy se nesmějí sblížit s nikým mimo svou komunitu. Prenna poslušně dodržuje, co jí bylo nařízeno, a věří, že tím může předejít nemoci, která má jednoho dne začít pustošit Zemi.

Ale všechno se změní, když se Prenna zamiluje do Ethana Jarvese.


Důvod, proč jsem pro knize sáhla, byl vlastně prostý. Ačkoliv mě recenze nijak neomráčila, líbilo se mi, že děj má cosi společného s budoucností a právě na zpracování tohoto tématu jsem byla zvědavá. Z anotace se dozvídáme, že Prenna přichází z jiné budoucnosti, než si možná teď představujeme. Dokonalé technologie a vymoženosti nemají v této verzi následujícího dění světa místo. Lidi sužuje děsivá krvavá epidemie přenášená komáry. Stačí jedno bodnutí a máte smrt jistou. Proto je jasné, že se poutníkům z budoucnosti v dnešním světě zalíbilo. Jenomže tady musí dodržovat poměrně přísná a svazující pravidla, která mají předcházet odhalení. Všechno to je jen kvůli bezpečnosti. Nebo to není tak úplně pravda? Skrývají vůdci něco?

Celému příběhu předchází prolog, který vám toho stihne prozradit víc než dost, pokud si dáte dvě a dvě dohromady. Těžko říct, jestli to je záměr, nicméně člověka to určitě připraví o kousek překvapivého odhalení. Určitě znáte ten pocit, kdy vám najednou začne všechno krásně zapadat do sebe a vy odhalíte s úžasem na tváří celou pravdu. V případě knihy se o to připravíme částečně hned na začátku. Příběh se odvíjí dál, zápletka není nijak složitá, ostatně vám ji napovídá už samotná anotace, ale postupně začíná příběh nabírat na obrátkách a gradovat, věci se stávají komplikovanějšími a nakonec si autorka skvěle pohraje s budoucností a jejími možnosti a ani se do všech těch časů a časových rovin moc nezamotá. Toho jsem se právě obávala nejvíc. Že se Ann pustí do tolik komplikovaného příběhu s mnoha proměnlivými a složitými cestováními časem, až se v tom sama ztratí. Ačkoliv jsem našla drobné nesrovnalosti, kterým jsem ani po dlouhém bádání nazpět textem neporozuměla, musím říct, že v tomhle mě spisovatelka nezklamala. Rozuzlení je pak docela velkolepé, ale zažila jsem lepší. Ačkoliv jsem sice psala, že se o hodnou část překvapení připravíme přečtením prologu, přesto dojde i k dalším odhalením, které určitě lepší hodnocení. Celá kniha mi bohužel nepřišla moc čtivá, potýkala jsem se s ní celkem dlouho a ačkoliv nápad je hodně zajímavý a zpracování taky není špatné, nedokázala jsem se do ní ponořit. Možná to částečně způsobil přítomný čas, kterým byla kniha napsaná. V případě Tady a teď mi to vůbec nesedlo. Naštěstí dílo nemá tolik stránek, abych se stihla ukousat nudou.

Co týče samotných postav, už na začátku se setkáváme Prennou jako hlavní postavou a zároveň vypravěčkou. I přesto, že příběh vypráví, za celou knihu jsem si k ní nedokázala najít cestu a musím proto napsat, že mi byla spíš nesympatická. Nedokáži přesně popsat proč, ale něčím mi přišla Prenna tak naivní. Navíc jí pořád strašně dojímalo, když jí Ethan řekl, že se s ní chce vyspat. Nevím, jak vy, ale já tohle fakt neberu jako dostatečně dojímavé vyznání lásky. Tím se dostáváme k Ethanovi, k jehož postavě mám také důležitou poznámku. To, co mi vadilo asi nejvíc, byly přezdívky, které dával Prenně. Říkal jí různě, Kuba, Zombice, Ťunťa. Možná měly tyto oslovení působit roztomile, nebo nevím jak, ale na mě působily pouze kýčovitě a násilně vpravené do jinak celkem normálního rozhovoru dvou teenagerů. Který sedmnáctiletý kluk používá pro svou KAMARÁDKU taková oslovení? Co mě ale na knize také zaujalo, byly dopisy na konci kapitoly, které Prenna psala Juliovi.

Tím jsem asi vyčerpala vše, co bych k Tady a teď chtěla říct. A konečný verdikt? Kniha je určitě průměrná. Nenadchne, ale ani neurazí. Jak už jsem někde zmiňovala, nápad, který spisovatelka převedla na papír je zajímavý a dobře zpracovaný. Kniha je v něčem možná trochu předvídatelná, ale má nakonec pěkné vyvrcholení. Mrzí mě postavy, ze kterých jsem si odnesla jen prchavé dojmy, ne - li vůbec žádné. Místy jsem dokonce nemohla Prennu vystát. Obálku bych ohodnotila jako velice povedenou. Tři hvězdičky jsou pro knihu myslím zasloužené.

Komentáře (3)

kniha Tady a teď recenze

Attia
06.12.2014

Ačkoliv je recenze místy dost negativní, určitě si ji přečtěte :)

Ami Arnerllová
06.12.2014

Knížku si chci přečíst, ale asi si jí půjčím v knihovně - nechci si ji kupovat.
Pěkná recenze!

Nemesis Moriko
06.12.2014

Zajímavá a povedená recenze :) Já osobně si knihu chci přečíst, ale ještě jsem nedostala příležitost, tak uvidím :)