DANIELA ŠAFRÁNKOVÁ – BYDLIM V NUSLÍCH

recenze

Bydlim v Nuslích (2016) 1 z 5 / Romantička
Bydlim v Nuslích

Vyrostla jsem v Nuslích a knížku vydalo Argo, čekala jsem tedy fajn čtení. Ale bylo to poněkud úmorné.

DĚJ: Sledujeme tři příběhy, které se postupně propojí. Hlavním pojítkem je jedna nenaplněná láska.

– Současnost. V lázních Toužim se objeví nový lékař Černý, odborník na onemocnění srdce. Jeho fyzická i vnitřní přitažlivost ochromí všechny dámy v širém okolí, a ospalé lázně tak zažijí trochu vzrušení. Sám doktor přestává o nadbíhající ženy brzy ztrácet zájem, jedna mladá žena si však získala jeho pozornost na první pohled. Vypadá to totiž, že Černý není obyčejný smrtelník, a do lázní se po dlouhých desetiletích přišel naposledy rozloučit se svojí životní láskou, se kterou nemohl žít. A právě tahle žena je jí neskutečně podobná. Je to náhoda?
– V druhé linii čteme deníkové záznamy českého vojáka z první světové války. Popisuje útrapy, které se svými krajany podstupuje při cestách přes Polsko, zimu, hlad, stesk po rodině, násladně těžkou práci v ruském zajetí. Při návratu domů se mu stane ale ještě něco, na co nikdy nezapomene. A možná si to bude chtít jednou připomenout.
– Augustin vyrůstal v obyčejném bytě v Nuslích se svými rodiči a bratrem. Chodil do obyčejné školy, jeho rodiče měli obyčejnou oráci, obyčejné problémy. Jeho životním cílem bylo se co nejdřív vymanit z nesvobody a ubíjející šedi normalizačního Československa. Po revoluci se mu to konečně podaří, ale západní svět není zase o tolik zelenější.

DOJMY: Já tak nerada hodnotím něco, co mě nebavilo, to skoro nejde. Ale ne všechno jde snadno. Takže!
Neubráním se srovnání. Venkov a jeho obyvatele vám nejlíp popíše Hájíček (těšte se příště). Mezilidské vztahy pohledem dítěte Soukupová. Lyrickou baladu s lehce nadpřirozenými prvky Urban. Tady někdo opisoval! Nebo se paní Daniela nemohla rozhodnout, jaký žánr psát, tak spojila tři najednou. Výsledek je nijaký, rozplizlý, nedá se spojit, ani číst jednotlivě. Na to je obsahově chudý. Na pokus o umění je fádní. Na satiru není vtipný. Tak co že jsem to vlastně četla? Takový pokus. Vyčistí a nepoškrábe. Neurazí a nenadchne.

NEDOPORUČUJU, i když je to tak napůl. Protože od Arga vždycky čekám víc.
A pozitivní tečka? Vyrostla jsem v Nuslích. Ale to už se opakuju. Takže se těšte na příště, bude to lepší!
www.romantickyzapisnik.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář