Co vše jsme ochotni udělat proto, abychom přežili?

recenze

Neviditelná zranění (2016) 5 z 5 / Marghe
Neviditelná zranění

Máte představu, jak vypadá peklo na zemi? A jak moc je důležité udržet si naději? Kniha Neviditelná zranění nám vypráví příběh dvou mladých osob a jejich tvrdý boj se zlem a utrpením.

Kniha je rozdělena do tří částí. První nás zavede k šestnáctileté Rút a její nemocné mamince do doby, kdy se pro ně začíná vše měnit. Musí začít nosit židovskou hvězdu, nesmí pokračovat ve studiu a nakupovat mohou pouze v určitou vymezenou hodinu. Maminka nechce a ani pořádně nedokáže mladé Rút vysvětlit, proč přišly tyto drsné a nepochopitelné změny. Jak to, že na ni najednou pokřikují děti, že je špinavá židovka?

Nastane bohužel čas, kdy i ony dvě musí nastoupit do transportu a vlak je odveze směr Terezín. I přes počáteční šok z města uprostřed hradeb se v něm naučí fungovat. Je to drsný život a v nelidských podmínkách je smrt stále přítomná. Obě jsou ale šťastné, že jsou stále spolu, a věří, že bude lépe.

“Neměla špatné svědomí, že neřekla mamince úplnou pravdu, vždyť mamince zůstala přece jen naděje. A to je víc než všechno ostatní.”

Druhá část knihy nás zavede do Osvětimi, Gross-Rosenu a poté do Bergen-Belsenu. I přesto, že mám přečteny hromady knih, jejichž příběhy se odehrávaly v koncentračních táborech, nebyla jsem připravená na to, jaké další šílené věci se ještě dozvím z této knihy. Další část příběhu o Rút přečtete jedním dechem. Vaše pusa zůstane dokořán a v hlavě vám bude blikat červená kontrolka. Stop! Tohle je neuvěřitelné. Bohužel, cokoliv se nám zdá příliš, vězte, že lidská důstojnost klesne velmi hluboko, pokud je v tom boj o vlastní život.

“Vidíš ten komín, jak čoudí? Vítej v samotném pekle.”

Třetí a poslední část knihy je věnována mladému muži Ervínovi, který přežije pobyt v Terezíně. Vrací se do rodného města, kde na něho nikdo a nic nečeká. Jak se vyrovná s tím, co zažil a čeho byl svědkem? V recenzích mnoho lidí tvrdí, že příběh o Ervínovi není nijak zajímavý a prošel si menším utrpením než Rút. Kdo jsme my, abychom soudili a porovnávali lidskou bolest? Každý jsme jinak silný. Někoho zlomí fyzická bolest, někoho ta psychická. Každý v sobě máme jiné množství odvahy bojovat.

“Co máš v hlavě a v srdci, to ti nikdo nevezme.”

Ke knize s tímto tématem se těžko hledají slova, která vyjádří, jaká vlastně je…
Není náročná na přečtení. Věty jsou psané jednoduše a stroze. Ale je náročná na vaši psychiku, protože je popsaná tak realisticky, že výjevy z knihy budete mít rovnou před očima. Ale je dobré všechno tohle vědět, na takovou minulost se nesmí zapomínat. Proto prosím, přečtěte si ji.

Autorka recenze
Markéta Pospíšilová
(ig @cteni_me_bavi)

Komentáře (0)

Přidat komentář