Bravurně popsaný krutý svět jedné teenagerky

recenze

Kladivo na Čaroděje (2022) 5 z 5 / manekýn056
Kladivo na Čaroděje

Knížky čtu hlavně v MHD nebo na chalupě a tahle útlá, graficky velmi povedená, se mi hodila akorát tak na cestu vlakem mezi Prahou a Kobylím na Moravě, kde jsem ji s hrůzou v obličeji a s oroseným čelem dočetl.
Je to krásně napsaný román o dospívající dívce s outsiderovským vnímáním sebe sama. Román se čte sám a má jedno zajímavé kouzlo. Po chvíli se totiž začnete, ať chcete nebo ne, dívat kolem sebe a hledat hlavní hrdinku ve svém momentálním okolí. Já ji samozřejmě hledal ve vlaku a věřte nebo ne, našel jsem ji! Neznamená to, že by se ta moje vlaková hrdinka automaticky dívala na sebe tak kritickým a sebepoškozujícím pohledem jako ta z knížky, ale kdo ví. Při čtení románu si uvědomíte, jak může být puberta k jinak zdravé a zajímavé dívce krutá a nebezpečná.
V románu jsou ale i hezké chvíle, kterým se hrdinka brání, ale nakonec se jí podaří nedůvěru zlomit.
Konec je smutný a má takový spád, že musíte dávat pozor, abyste se od knížky vůbec odtrhli, čtete-li ji, jako já, v nějakém hromadném prostředku a nechcete přejet cílovou destinaci. Dávejte si na ni pozor! Na knížku i na hrdinku :-).


Kladivo na Čaroděje Kladivo na Čaroděje Alex Vigaš

Život sedmnáctileté Niki není natřený právě nejveselejšími barvami duhy. Niki prožívá krizi identity, nazývá se divnotvorem a nenávidí svoje bradavky. Zato platonicky miluje spolužačku Sáru, dokonalou blondýnku. Sára je zase bláze... více


Komentáře (0)

Přidat komentář