Bezejmenný děsí Berlín

recenze

Final cut – Vrah z internetu (2014) 4 z 5 / Vweru
Final cut – Vrah z internetu

Vrah, který si počíná jako počítačový virus: je neviditelný a všudypřítomný. Říká si Bezejmenný a jeho činy vyvolávají hrůzu a strach po celém Berlíně. Vrchní komisařka Clara Vidalisová a její tým jsou v oddělení patopsychologie pro těžké případy kompetentní, ale postupy tohoto zločince vyrážejí dech i jim. Pachatel vychytrale a geniálně navede vyšetřovatele vždy na falešnou stopu. Teprve postupem času si komisařka uvědomí, že Bezejmenný svou děsivou hru nehraje s policí, ale pouze s jedním člověkem: s ní samotnou. Zatímco se vyšetřovatelé snaží odhalit vrahovu identitu, mediální magnát Albert Torino rozjíždí novou castingovou show. A je tu někdo, kdo chce tuto show využít pro své vlastní brutální účely: Bezejmenný.

Clara Vidalisová, vrchní komisařka oddělení vražd Zemského kriminálního úřadu a expertka na forenziku a patopsychologii, právě dořešila případ muže zvaný Vlkodlak, jenž své oběti doslova rozsekával na kaši, a těší se na zaslouženou dovolenou. Tu však naruší obálka s CD brutální vraždy mladé dívky adresovaná přímo ji.

Clara a její tým nejdříve nechtějí nahrávce věřit, když potom ale objeví skutečnou adresu a v ní mrtvolu mumifikovanou tím nejhorší způsobem, otřese to i s nimi. Bezejmenný je navede na falešnou stopu – znásilnění. Nakonec se však ukazuje, že i podezřelý je oběť.

Albert Torino si zatím jede svou. Občas nějaký návrat do minulosti vraha, případně Clary. Ale nic, co by mě donutilo knihu „hltat“. Místo detektivky mi tato kniha připomínala spíše psychologický popis. No, ale co už. Oceňuji nevšední pohled na dnešní moderní technologie, které nás obklopují.

„Ve světě, v němž čím dál větší převahy nabývá digitální komunikace, je živý ten, kdo je živý digitálně. I když je ve skutečnosti mrtvý.“

I přes svůj styl, se v knize dalo najít pár věcí, jež stály za podtržení.

„Lidé jsou jako cigarety. Rozhoří se v nich emoce, přísliby a naděje je udržují v žáru. A potom vyhoří, někdo je zmáčkne a vyhodí. Svět není nic než jeden obrovský smrdutý popelník.“

Takže za menší odklonění od svého stylu a poněkud nestruhující konec, dávám knize čtyři hvězdičky.

Komentáře (0)

Přidat komentář