Vstupuji do života přehled

Vstupuji do života
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149736/bmid_vstupuji-do-zivota-65f87dadd27a8.jpg 5 17 17

Kniha je záznamem Tereziiných "posledních rozhovorů" se svými spolusestrami. Jsou svědectvím o tom, jak Terezie trpí, miluje a umírá. Čtenář při četbě prožívá spolu s Terezií prožívá dlouhé utrpení poslední fáze její nemoci. Teprve při četbě těchto textů můžeme dokonale pochopit její Dějiny duše a její duchovní odkaz jako takový.... celý text

Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Karmelitánské nakladatelství
Originální název:

Derniers entretiens


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vstupuji do života. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (5)

Starmoon
13.12.2020 4 z 5

Terezka ma toho naučila veľa a neprejde hádam ani deň, kedy by som na ňu nemyslela. A to som si ešte ani netrúfla na jej Dejiny duše.

Vďaka tejto knihe sa (viac) teším na Zlodeja a odnášam si niekoľko povzbudivých úvah.

mirektrubak
25.06.2018 5 z 5

„Mé srdce je tak plné Boží vůle, že i když se přes ně něco přeleje, nepronikne to dovnitř; je to takové nic, které snadno sklouzne jako olej, který se nemůže smísit s vodou. V hloubce zůstávám stále v hlubokém míru, který nic nemůže zakalit.“

V hloubi duše, jako člověk hodně dbající na nedotknutelnost soukromého prostoru, jsem se pořád ptal sám sebe, jestli je vůbec správně, že byla slova svaté Terezie takhle detailně zapisována. Jestli nejsme příliš blízko v příliš intimních chvílích. Jestli to vůči ní nebylo trochu bezohledné. Jestli by neměla mít právo na to, abychom z jejich myšlenek znali to, co nám sama chce říct a co tedy sepsala do svého Příběhu duše. A také, aby měla prostor si ulevit ve svém trápení, což asi těžko mohla, při vědomí toho, že její výroky budou zaznamenány, čteny, hodnoceny...
Ale Terezka je k sobě tak přísná, že by si sebelítost a lamentování nedovolila ani sama před sebou, a tak můžeme její slova považovat za autentická. To se může zdát někdy těžké, protože její dobrota a pokora je tak neuvěřitelná, že se skeptickému čtenáři až nechce věřit, že to není přetvářka. Třeba když ji sestra upraví sezení tak, že je jí to nepohodlné a Terezka se neozve, aby se jí nedotkla – to se nám zdá až příliš. Jenže o to právě u Terezky jde. Že u ní nikdy nic není „až příliš“, že vše prožívá do krajnosti. Tímto svým přístupem je nám někdy vzdálená, jindy je nám nemilosrdně nastaveným zrcadlem, a ještě jindy (nejčastěji) z nebe spuštěným lanem, po kterém se můžeme o kousek přiblížit Bohu.

Život a teologie Terezky, její „malá cesta“, je mnohem lépe popsán v Dějinách jedné duše, tam totiž mohla psát koncepčně. Sbírka výroků z této knihy to doplňuje spíš emocionálně (ne že bychom se nedočkali mnoha podnětných úvah) a je záznamem o statečnosti a oddanosti této dívky. A taky o Lásce, to hlavně. Na příkladu Terezky vidíme – alespoň já to tak vnímám -, že když nejsme my sami Bohu překážkou v jeho působení (svým egem a zahleděností do sebe), tak nás může naplnit takovou láskou, že z nás doslova přetéká. Právě tou přemírou lásky si mě Terezka už dříve získala a po přečtení téhle knížky se k ní cítím být ještě blíž (a věci jako nadužívání zdrobnělin a to všelijaké různé hlazení svatých obrázků jí rád „odpouštím“).
Proto bylo tak smutné číst o jejich posledních chvilkách. Já vím, že si sama přála vstoupit do nebeského života a chovám pevné přesvědčení, že se tak stalo, ale stejně jsem se soucitu a smutku nedokázal ubránit.

„Někdo se jí zeptal, jak ji oslovovat při modlitbě, až bude v nebi. Budete mi říkat Terezko, odpověděla pokorně.“


IŠ
29.12.2017 3 z 5

Myslím, že bylo velké štěstí, že se ke mně před lety dostal film o životě Terezie z Lisieux – Thérése, v hlavní roli s Catherine Mouchet. Protože pokud o Terezii nevíte vůbec nic, je dost možné, že budete mít z této knihy rozporuplné pocity. Kniha Vstupuji do života obsahuje poslední rozhovory s Matkou Anežkou od Ježíše, sestrou Jenovefou a sestrou Marií od Nejsv. Srdce., výňatky z dopisů a Žlutý zápisník Matky Anežky, který mapuje život Terezie s tuberkulózou po dobu šesti měsíců a představuje tak určitý časosběrný dokument. Když uvážím, že Terezii je 24 let, některé její komentáře jsou velmi vyzrálé. A i když se snažím mít stále na paměti za jakých okolností deník vznikal, a jak velmi Terezie musela trpět, není mi vlastní její projev zbožnosti ve formě sebetrýznění, volání po smrti či po utrpení („Ó, jak bych ráda byla pokořována a aby se se mnou špatně zacházelo, abych viděla, jestli mám skutečně pokorné srdce!“....“Ráda chci ještě trpět…Dále!....Dále!...ó, nechtěla bych trpět méně dlouho“…. “Můj skromný život – to je trpět a je to!“...) Kniha asi bude vhodná pro praktikující křesťany, možná i pro ty, kteří se zabývají obecně spiritualitou. Pokud je ale pro vás životní filosofií a vrcholem spirituality „být v radosti“, pokud je vaše láska k Bohu modlitbou lásky a radosti bez sebeponižování a ne pasivním odevzdáním se, možná budete zklamáni.
-----------------------------------------------------------------------------
- Ptala jsem se jí, jakým způsobem asi zemřu a dala jsem jí přitom znát své obavy. Odpověděla mi s úsměvem plným něhy: „Dobrý Bůh vás vypije jako malou krůpěj rosy….“

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Vstupuji do života v seznamech

v Právě čtených2x
v Přečtených18x
ve Čtenářské výzvě1x
v Doporučených3x
v Knihotéce13x
v Chystám se číst9x
v Chci si koupit3x
v dalších seznamech1x