Vlčí růže přehled
Katja Kettu
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452747/bmid_vlci-ruze-4nX-452747.jpg
4
36
36
Ve svém nejnovějším románu Vlčí růže nás Katja Kettu opět zavede do prostředí, které je stejně tak neznámé, jako fascinující – do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam ale jen indiáni, nýbrž i „Findiáni“ – potomci finských přistěhovalců a původních obyvatel. Rose zmizela před pětačtyřiceti lety, ale její příběh se dere na povrch. Místní šerif Mike zavolá její dceři Lempi, aby jí oznámil, že Ettu, Rosin manžel a Lempin otec, se začal probírat z letité ztráty paměti a pořád dokola se nanovo trápí a chodí na policii oznámit, že Rose zmizela. Zjistí Lempi, co se tenkrát opravdu stalo s její matkou? A kam zmizely všechny ostatní indiánské dívky? Může láska přežít několik desítek let odloučení? Ponořte se do strhujícího příběhu Katji Kettu a vydejte se na jednu ze sedmi stezek života.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vlčí růže. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (12)
Tak tímhle výletem do Minnesoty mě Katja Kettu vážně hodně překvapila. Znám od ní Můru, Porodní bábu a nějaké povídky, čili čekal bych úplně jiné prostředí i dobu. O tom, že se Finové před cca 120 lety usazovali v indiánských rezervacích a mísili se s indiánským kmeny až do té míry, že vznikl výraz "Findián", jsem slyšel poprvé. Zaujalo mě to až tak, že si k tomu hodlám zjistit něco víc.
Přes krásný jazyk a dle mě skvělý překlad se to nečte úplně snadno, musíte si chvíli zvykat na trošku složitější styl vyprávění. Ale pak vás to dostane. Je to Katja jak ji známe, čili je to spíš ženský příběh, místy je to hodně syrové a plné sexu a ženám a dětem se tam bohužel často dějí hnusné věci. Hodně zajímavá je ta indiánská, odžibvejská linka. Ať už jsou to až příliš živé mýty, které hlavní hrdince Lempi, "Malé pracce", vstupují do života, tak reálná historie. Misijní školy, kam se nuceně odvážely indiánské děti aby se často nikdy nevrátily, ztracená děvčata, po kterých nikdo nepátrá, nebo třeba indiánské hnutí z počátku sedmdesátých let, které vyvrcholilo obsazením Wounded Knee a řadou mrtvých.
Je to zatraceně dobré.
Téma knihy je velice zajímavé, ale přesto mě tato kniha ze všech knih Katji Kettu bavila nejméně. Pasáže, které mě zaujaly, byly převážně ty, které se týkaly Rosina života, byla jsem zvědavá, jak to s ní dopadne. Ostatní postavy mi vůbec nepřirostly k srdci a nijak mě neoslovily, ani styl, kterým je příběh napsaný a jeho zakončení mi moc nesedli.
Související novinky (1)
Knižní novinky (12. týden)
21.03.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vlčí růže v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 48x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 62x |
| v Chystám se číst | 93x |
| v Chci si koupit | 17x |
Štítky knihy
Indiáni finská literatura USA (Spojené státy americké) romány v dopisech, epistolární romány
Vlčí růže
Nebylo to špatné, téma bylo zajímavé (o „findiánech“ jsem slyšela poprvé), i když místy dost kruté. Jazyk byl krásný. Ale příběh samotný mě moc nebavil. Popis Rosina života mi přišel poněkud zdlouhavý, naopak o její dceři jsem se toho moc nedozvěděla (proč skončila, kde skončila, proč přerušila kontakt se zbytkem rodiny a proč se nezkusila vrátit domů dřív). Navíc mi obě postavy (matka a dcera) ve vyprávění trochu splývaly – uvažovaly podobně, mluvily podobně. Chtělo to dávat dobrý pozor, o kom je zrovna řeč.