Staré grécke báje a povesti přehled
Eduard Petiška
Dielo autora, jedného z najznámejších českých spisovateľov, bolo preložené do mnohých jazykov, spracúva antickú látku, ktorá patrí k základom európskej kultúry. Pútavé príbehy s pôvodnými ilustráciami z prvého vydania od českého maliara Václava Fialu.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Staré grécke báje a povesti. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (295)
Kniha plná neskutečné moudrosti a zajímavých příběhů ze starověkého Řecka, kterou mám rád už od mala. :)
Klasika, kterou všichni známe z povinné školní četby. I v dospělosti mě řecké báje a pověsti bavily. Občas bylo znát, že příběhy jsou značně zkrácené a upravené pro mladší čtenáře. Přesto zůstávají napínavým a poučným čtením. Trochu mi vadila jednotvárnost motivů jednotlivých postav, kdy ve většině případů šlo o závist a následně pomstu.
Celkově dávám 4*, protože dokonalé čtení to rozhodně není, ale i tak mě náležitě bavilo. Jen je opravdu třeba počítat s tím, že příběhy jsou jednodušší.
Související novinky (2)
Pravidla hry, Léčebna a další knižní novinky (15. týden)
07.04.2024
Knižní novinky (37. týden)
08.09.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Staré grécke báje a povesti v seznamech
v Právě čtených | 62x |
v Přečtených | 4 283x |
ve Čtenářské výzvě | 234x |
v Doporučených | 204x |
v Knihotéce | 1 142x |
v Chystám se číst | 263x |
v Chci si koupit | 103x |
v dalších seznamech | 23x |
Štítky knihy
pro děti pověsti starověk bohové pro mládež řecká mytologie báje pro děti od 9 let hrdinové dějiny pro děti a mládež
Část díla
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1987 | Anička a básnička |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
Vzpomínám, že za dětských let se mi knížka fakt líbila. Nevím jestli se posunula doba nebo moje nároky, nicméně teď v dospělém věku mi přišla jaksi povrchní a místy celkem nudná. Představoval bych si trochu víc imerze do charakterů postav a do děje, bohužel charaktery postav jsou vykresleny v podstatě na úrovni ten je zlej a tenhle ne. Spíše než beletrie je to taková jakoby učebnice dějin, které se nestaly.
Zaujalo mě, že všechny postavy jsou králové či jejich děti a manželky, když to tedy nejsou přímo bohové. Nižší třída se tam prakticky nevyskytuje, a když ano, tak se osobně znají se zmíněnými králi nebo jejich rodinami. To v Řecku neměli obyvatelstvo?
Každopádně jako opáčko antických bohů a hrdinů to zafungovalo.