Slova a zázraky: Román o osudech jednoho knihkupectví přehled
Ann-Sophie Kaiser
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513740/bmid_slova-a-zazraky-6qS-513740.jpeg
4
23
23
Berlín i celé Německo povstávají z poválečných ruin. Ze spálenišť se ještě kouří, ale lidé se pokoušejí o nový začátek. Navzdory nočním můrám se všichni snaží vyrovnat s minulostí. Slova a zázraky je kniha o rodině Klingerových s knihkupeckou tradicí. Mladá žena Ruth se snaží vzkřísit Knihkupectví Klinger k novému životu. Založil ho její otec, během války vyhořelo a ona tvrdě pracuje na jeho obnově. Zbyli sami se synem Petříkem, stále optimistickou švagrovou Rózou a matkou Alžbětou, která ve válce ztratila manžela i syna a stáhla se do ústraní. Na pozadí právě rozděleného Berlína a bojů mezi okupačními mocnostmi se odehrávají všední lidské příběhy. Dívka Lore, která bezprizorní stanula před jejich dveřmi, skrývá bolestné tajemství. Krásná Róza se zamiluje do bratra svého zmizelého manžela a je to vztah nebezpečný a komplikovaný, stejně jako všechny, které poznamenala válka. Všechny tři ženy - Ruth, Roza a Lore - začnou společnými silami budovat knihkupectví. Když se všem začne dařit, ve dveřích stane zbídačelý manžel Ruth, který se nečekaně vrátí ze zajateckého tábora. V Berlíně ale nastává nevídaný rozkvět. A Lore dostane revoluční nápad, jak dát knihkupectví nový směr.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2023
,
Kontrast
Originální název:
Worte und Wunder: Schicksalsroman einer Buchhandlung , 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Slova a zázraky: Román o osudech jednoho knihkupectví. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (7)
Knížka byla pěkná,pěkně vykresluje poválečné vztahy mezi lidmi v Německu a jak Klingerovi musí vzkřísit svoje knihkupectví,které je jejich jediná naděje.Nechybí v příběhu ani láska,která se rozvíjí pomalu ale na konec knížky si každý najde svoje štěstí.Je to pěkný příběh.
Související novinky (1)
Všechno, co jsme ztratili, Dny rozhodnutí a další knižní novinky (10. týden)
05.03.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Slova a zázraky: Román o osudech jednoho knihkupectví v seznamech
| v Přečtených | 30x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 58x |
| v Chystám se číst | 70x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
německá literatura Německo Berlín rodinné vztahy poválečná doba sestry knihkupectví rodinná tajemství návraty domů
Líbilo: je to sice trošku červená knihovna se sluníčkovým koncem, hodně rodinné (několik generací v jednom bytě: seniorka, vdova po knihkupci, její nejstarší dcera s malým synkem a nezvěstným manželem/zetěm, nezvěstný syn a jeho žena/snacha, zdůrazněný nejmladší syn, ve skutečnosti ale synové byli dvojvaječná dvojčata?, a ještě nemanželská dcera mrtvého knihkupce), ale také o prodeji knih v západním sektoru Berlína v pohnutých dobách pro celé velkoměsto a Německo vůbec: 1948-1953.
Poválečné ruiny a chybějící všechno (díky americkým a vůbec západním "okupantům" přeci jen důležité dodávky zboží), včetně pracovních sil. Stále ještě mnoho vojáků wehrmachtu nezvěstných, stále se někteří vraceli z ruského zajetí, po zmizelých židech stále pátrá Červený kříž... Západní sektor Berlína postupně blokován Sověty, používaly se letecké mosty mezi západním Německem a západním Berlínem (ne že "nebylo na chleba", jak stojí na obálce, on často nebyl ten chleba... a jiné vymoženosti jako palivo, plyn, elektřina apod.), pak se postupně uzavíral sovětský sektor města (stejně jako se utužovalo NDR -chybně dle překladatele DDR- proti NSR/SRN), nejprve přechody jen na propustku, pak už ani to ne, vlaky už nejezdily skrz město, pracující na východě nesměli bydlet v západní části až k totálnímu uzavření městské a státní hranice, spuštění těžké opony.
Trošičku kostrbatý styl, ale celkem zajímavé počtení. O autorce se mi nepodařilo zjistit, zda žila ještě v rozděleném městě (narodila se dle údajů na webu prostě v Berlíně), což by dodalo v každém případě autenticitu. 70%
I já si pořád pamatuji první návštěvu západního Berlína po otevření hranic, všude ještě pozůstatky zdi, ale hlavně v první fázi plně funkční hraniční přechody mezi oběma částmi, východem a západem, kde jsem ani nemohla použít tentýž jako můj západoberlínský přítel... (docela mi jich bylo líto pro tu dlouhotrvající izolaci, i když samozřejmě východních mi bylo líto víc, dokonce víc než nás - schizofrenní město, rozdělené rodiny, zoufalé pokusy o setkání, ilegální a většinou smrtonosné přechody - muzeum Checkpoint Charlie je opravdu otřesným svědectvím).