Samotář přehled

02.10.2022

rád čtu univerzitní romány a i Samotář se mi líbil, otevírá mnohem více témat spojených s problematikou vztahů a komunikace současné společnosti než jen ústřední střet mladé západní generace na škále inteligence, kapitálu a privilegovanosti; na rozdíl od většiny recenzentů se domnívám, že jimi popisované slabiny románu jsou možná záměrné a autorem promyšleně komponované, vycházím z osobní zkušenosti s osobou, která se projevuje velmi podobně jako románový David, takže mi nejen postupně mrznul úsměv, jak se z počáteční trapnosti rodil patologický narcis a stalker, ale myslím, že třeba i formální nadstavba románu (David retrospektivně popisuje, že podnikl psychosociální experiment neboli studii charakteru Veroniky) vychází ze zmíněné diagnózy a autor ji volil záměrně (David tímto tvrzením jenom ve své mysli opravuje "náhlý dějový zvrat", kdy zjistil, že se sám stal objektem Veroničina výzkumu; teprve na základě tohoto poznání zpětně mění minulost a čtenáři hned na začátku tvrdí, že on byl první, kdo začal nějaký "výzkum" - alespoň takto jsem to zažil s reálným stalkerem a manipulátorem: v okamžiku, kdy vědomě lže, ihned obviní svůj protějšek ze lži; všechno, co jeho protějšek dělá, on už dávno a líp někdy dělal; vždycky musí mít stejné věci a dělat stejné činnosti - pokud možno lépe a s větším úspěchem atd.); dokážu si představit reálnější, obyčejnější závěr (ovšem vím já, jak to chodí na Harvardu?), ale i tak mě Waynův román pobavil a myslím, že stojí za přečtení