Premena přehled
Liv Ullmann
Keď táto kniha vyšla u nás po prvý raz, nórska herečka Liv Ullmannová bola už známa, uznávaná, slávna. V knihe PREMENA píše aj o sláve, aj o uznaní, aj o tom, ako ju v rôznych končinách sveta zasypávali poctami a kvetmi, aby napokon večer zostala v prepychovom apartmáne hotela sama. Sama so sebou, s myšlienkami, smútkom, túžbami, pocitmi ženy, v ktorej stále žije dievčatko, placho sa dotýkajúce vecí sveta a intenzívne vnímajúce jeho dotyky. Liv Ullmannová píše o sebe, ale nie je to "klasická" biografia - aj ona to popiera: nepíšem životopis. Sú to fragmenty zo života: o matke, o detstve, o dcére Lin, voči ktorej cíti výčitky svedomia, lebo je žena a žena sa má, aspoň podľa dobového kánonu, venovať predovšetkým domácnosti, rodine, deťom. Fragmenty o svojej láske, láskach. Fragmenty o práci herečky v divadle i vo filme. A predsa je to ucelená výpoveď, kniha neobyčajná formou i obsahom, kniha sugestívna, premýšľavá, nabádajúca myslieť... KNIHA! Ponúkam ju čitateľom, ktorí si Liv Ullmannovú pamätajú z mnohých Bergmanových filmov, a prinášame ju tým mladším, ktorých zaujíma plnosť života jednej obyčajnej, neobyčajnej ženy herečky. Iste pri tom môže byť pre čitateľov zaujímavá informácia, že roku 2008 sa zúčastnila filmového festivalu v Trenčíne. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Premena. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (16)
Nepamätám si, kedy som naposledy v knihe zanechala toľko značiek od ceruzky ako teraz....
Náhodný nález. Chytla mě od prvních stránek. Zcela mi vyhovuje styl, jakým je napsaná - formou útržků, vzpomínek, jakoby deníků. Není to přímo autobiografie - spíše vhledy do životních okamžiků, pocitů. Ani moc slov, ani málo. Příjemná kniha. Dojde vám, že i filmové hvězdy jsou lidé, kteří řeší úplně to samé, co ostatní, byť létají do Holywoodu. Napsané střízlivě, bez zbytečného patosu, "jen" vystihnutím správných slov. Nechávám si v knihovně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Myslím, že závratné štěstí, kdy celá země voní a slunce svítí a člověk omdlívá pod přívalemcitů, takové štěstí myslím přicház zřídka. Ale existuje. Vědomí, že existuje, ve mně už zůstane navždycky. Nevěřím už na trvalý pocit štěstí. Protože, co je mírou štěstí? Myslím, že je dobré prožívat radost, kterou přináší chvíle, a přijímat ji jako dar.“
„Neexistuje soužití mezi lidmi, které je úplně perfektní. Holywoodský HAPPYENDING je umělý fabrikát, který nemá v životě obdobu. Je to nebezpečný svět snů, protože diváka vyzývá, aby se vydával za stále novými tóny v naději, že tentokrát našel už ten pravý.“
Kniha Premena v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 81x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 73x |
| v Chystám se číst | 17x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
norská literatura divadlo Hollywood film mateřství herectví herečky severské země autobiografie
O svět filmu se valně nazajímám a mnohá jména slavných hereček mi nic neříkají. Otevřeně přiznávám, že s Liv Ullmannovou jsem snad nikdy žádný film neviděla – anebo mě nezaujal a nepamatuji si jej. Tudíž čistě teoreticky bych neměla být cílovou skupinou pro Livinu životopisnou knihu.
Za pár korun z dobročinného bazaru, vybrána na služební cestu, neboť je to útlý svazek, který nezabere v batohu příliš místa. Měla jsem v plánu někde po cestě ji nechat v nějaké knihobudce, ale nestalo se. To proto, že v knize je tolik moudrosti, že jsem si některé pasáže založila lístečky, že si je vypíšu alespoň sem, do komentáře. A tak jsem ji vozila křížem krážem Českem a pořád neměla čas ten komentář zformulovat :-).
Líbí se mi, jak obyčejně Liv svůj život líčí, je v neustálém úžasu nad tím, když se jí dostává různých poct, nebere to jako samozřejmost a nemyslí si o sobě, že je velká hvězda. Jako každý zaměstnaná máma zpytuje svědomí, zda se dostatečně věnuje své dceři. Věnuje se i jiným těžkým tématům, včetně rozchodu či umírání. Prostě je to obyčejná žena z masa a kostí, která se nebála zachytit na papír i své nejniternější pocity. A smekám kloubouk před tím, jak se dovedla vyrovnat s mnoha těžkostmi, zejména s rozchodem s Ingmarem Bergmanem a s tím, že její někdejší domov obývá jiná žena:
"Kruh se uzavřel. Nic definitivně nekončí. Kde člověk zasadil kořínky toho nejlepšího či nejryzejšího, co v něm je, tam bude vždycky nacházet domov". (str. 82)
Do knihy lehce pronikají i různé dějinné události. Například jednání mezi americkým prezidentem Nixonem a sovětským prezidentem Brežněvem na sovětském velvyslanectví, jehož se Liv také zúčastnila. Na str. 143 a 144 stručně popisuje svoje dojmy z jednání. Zapůsobilo na mě hlavně toto:
"Zítřejší mírová smlouva, na niž čeká celý svět, je stále nejistá.
Snad se naše budoucnost nebude řešit při desertu?
Připadá mi, jako by všichni kolem mě hráli nějakou společenskou hru.
A přepadá mě strašné podezření. Že vážnost novinářů, kteří referují o setkání těchto lidí, je buď také hra, anebo vědomé manipulování fakty.
Připadá mi to jako slavnostní večeře po premiéře na Národním divadle: samé nezávazné projevy a slova, přípitky a sliby".
Jak se staví ke svým úspěchům, Liv ukazuje např. na str. 152: "Jsem to, čemu mnozí říkají "privilegovaná", ale už dávno jsem zjistila, že hodnota práce člověka nemá co dělat s touto stafáží.
Nejlepší na úspěchu je poznání, že to není nic, po čem je radno toužit".
Navzdory tomu, jak se mi kniha líbila, posílám ji dál. Hřeším trochu na to, že vyšla ve velikánském nákladu, takže kdyby se mi zachtělo přečíst si ji znovu, jistě ji najdu v některé knihobudce. A také si myslím, že je to kniha, která by se měla číst v každé době, zejména však dnes. Je to kniha, která Vás vrátí nohama na zem a do doby, kdy byl svět ještě normální...