Pohádka máje přehled
Vilém Mrštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204747/bmid_pohadka-maje-H1s-204747.jpg
3
193
193
Z Brna do Ostrovačic přijel hezký mladý hoch Ríša a hned ten samý večer vyrazil na bál. Byl obdivovatelem i velkým znalcem dívčí krásy, ale přesto ho setkání s půvabnou revírníkovic Helenou zaskočilo. I té se sympatický chlapec líbil. Jenže láska nemá nikdy na růžích ustláno. Helenka je velmi stydlivé vesnické děvče a Richard lehkovážný světák, který studuje v Praze práva a přitom se oddává různým neřestem a radovánkám. Pohádka máje patří mezi vrcholná díla české impresionistické literatury. Kniha se dočkala mnoha vydání a její nesmrtelnou filmovou verzi natočil v roce 1940 Otakar Vávra.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pohádka máje. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (44)
Četla jsem už hodně dávno (1986?), když jsem si koupila ilustrované vydání (milé kresby p. Jiřincové).
Čaro tejto knihy nie je ani tak v jej hlavnom deji, ako v autorovej schopnosti opísať aj neopísateľné. Ak by niekto mal nevidomému človeku vysvetliť, ako vyzerajú farby, V. Mrštík by to určite dokázal.
Související novinky (1)
Máj v knihách
08.05.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pohádka máje v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 340x |
| ve Čtenářské výzvě | 52x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 281x |
| v Chystám se číst | 49x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány česká literatura rozhlasové zpracování realismus (literatura) české romány
Autorovy další knížky
| 2004 |  Maryša |
| 1996 | Pohádka máje |
| 1989 |  Vteřiny duše |
| 1952 | Santa Lucia |
| 1947 | Rok na vsi |
Minulý čas, er-forma, analepse, dialekt
Dalo by se to spíše než za pohádku považovat za disstrack na Prahu. Ty části, kde bylo naše hlavní město shazováno, byly, uznávám, docela vtipné, ale jinak mám k tomuto dílu pár výhrad. Hlavní hrdinové, Richard a Helena, mě vůbec neoslovili. Ríša byl člověk oněginovského typu tzv. zbytečný člověk a Helenka jakožto naivní děcko mě trápila svými pohnutkami několik stránek. S tím, jak mladá tato plavovlasá slečna byla, jsem měla asi největší problém. Jí bylo šestnáct let a mu, pokud si vzpomínám správně, krásných dvaadvacet, kvůli čemuž byla dynamika jejich vztahu značně nerovnovážná a dávala Ríšovi spoustu prostoru pro manipulaci a využití Helenky, aby získal to, co chce.
Ríša žil bohémským životem. Zajímal se povrchním způsobem o ženy a ženy se zajímaly o něj. Jako jeho kontrast tu vystupuje čistá, nevinná a stydlivá Helenka. Přišla mi až nechutně idealizovaná panna, přenádherná labuť, která nemá žádné zkušenosti s muži a jako víla tančí po lesech. Melancholická krásná dívka, která je ztělesněním mužské touhy. Její nevyspělost se tu promítala v mnoha směrech a dílo mi nepřišlo jako příběh lásky, ale manipulace.
Ne moc sympatický děj doplňují rozsáhlé popisy přírody, které jsou, uznávám, krásně napsány, ale kniha je nimi přesycena. Kapitoly mi ubíhaly pomalu a čtení se stalo mou méně oblíbenou činností. Autor tu mluví o idealizovaném konci, protože v závěru všeho je to přeci pohádka, ale dle mého názoru by bylo pohádkové zakončení, kdyby si Helenka uvědomila svou osobní hodnotu a nechala před věčným světa běhounem zákaz vstupu do její hlavy.