Pásla kone na betóne přehled
Milka Zimková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211776/bmid_pasla-kone-na-betone-211776.jpg
3
27
27
Humorně a ironicky napsané povídky, které zobrazují východoslovenskou vesnici a její obyvatele.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pásla kone na betóne. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
Příběhy žen z východního Slovenska, příběhy trpké, plné dřiny a sebezapírání. Ale také plné nadějí, tajných radostí a vzdoru. Ani v těch nejtěžších situacích neopouští hlavní hrdinky humor a zdravá chuť do života.
Zbierka poviedok M. Zimkovej ma preniesla do inej doby. Bola som na besede tejto autorky , je to milá a skromná dáma, ktorá priznáva, že sa na svet pozerá inak. Sfilmovaná poviedka Pásla kone na betone je vlastne legendou.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1989 -
Cena nakladatelství Mladá fronta
(překlad roku)
Kniha Pásla kone na betóne v seznamech
| v Přečtených | 40x |
| ve Čtenářské výzvě | 7x |
| v Knihotéce | 25x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
humor Slovensko, Slovenská republika slovenská literatura humoristické povídky Slovensko a Slováci slovenské povídky
Autorovy další knížky
| 1989 |  Pásla koně na betoně |
| 2000 |  Bez slov |
| 1985 | No a čo |
| 2003 |  No a to! alebo Sama so všetkými |
| 2009 | InterCity |
Kto nemiluje film Milky Zimkovej? Tak len na okraj- knižná predloha vôbec s filmom nekorešponduje. Myslím, že zhruba prvý príbeh je námetom k filmu, potom sa ešte Jolan objaví v jednej, dvoch ďalších poviedkach, ale fakt len ako zmienka v jednej vete. A inak tu máme niečo úplne iné. Krátke poviedky občas len črty, a občas celkom vypracované dlhšie poviedky.
Nosným motívom je ľudový, dedinský človek, so všetkými svojimi chybami i charakterom. Nájdeme tam aj však Milkine postrehy z jej služobných výjazdov, napríklad do Moskvy, či Poľska, ale i zopár autobiografických čŕt. K tomu írečitá východniarčina...
Kniha útlučká, ale nie na jedno posedenie, ak by som ju mala k niečomu prirovnať tak k dobrej domácej pálenej- stačí len do jednej nohy, nech človeku ťažko nepríde. Pretože tie postavičky sú tak zo života, tak bolo cítiť tú typickú mentalitu, ktorú som ako decko na východe vnímala aj ja... až to bol znovu návrat do tých pletiek, dvojtvárnosti, ale i pohostinnosti a smiechu.
Osobne mi najviac učarovali poviedky o starom mužovi, čo žije so synom a jej manželkou a cíti sa už nepotrebný a zbytočný, alebo poviedka, ktorá je kritickým monológom o spoločnosti tetky bufetárky v pokazenom autobuse voľakde u Prešova.