Ohňostroj marnosti přehled

13.01.2020

Už dlouho se mi nestalo, abych četl román, v němž autor úplně všechny své postavy ironizuje, dělá si z nich nepokrytou legraci a vlastně jimi pohrdá. Ohňostroj marnosti je přesně takový a místy je až geniální. Wolfe je zcela přesný i v těch nejdetailnějších popisech a do nejmenších podrobností čtenářům představuje každičkou část bytu i oblečení všech hrdinů, aniž by tím příběh nějak ztrácel na atraktivitě a kvalitě. Ústřední příběh je silně nadčasový a dokazuje, že mediální manipulace je neuvěřitelně silná věc a prakticky jí nejde čelit, a když se k ní navíc přidá nějaký politik v období před volbami, je zle. Wolfe se vysloveně vyžívá v různých cizích pojmech, které několikrát zopakuje, zároveň je ale nepoužívá jako intelektuální onanii, ale slouží mu k oné břitké ironii. Celý příběh má spád, je ukrutně vtipný, zároveň ale dost smutný a čtenář absolutně neví, zda mu má být Shermana McCoye líto, nebo mu jeho osud, kterému ale jde naproti, má přát. Ať je to, jak chce, Ohňostroj marnosti je skvělá kniha, která i přesto, že vznikla na konci osmdesátých let, má univerzální platnost a její jazyk a styl je natolik unikátní, že by si ji mělo přečíst mnohem více čtenářů. Škoda jen, že je tak rozsáhlá, protože některé pasáže jsou opravdu trochu zbytečné a být tu o dvě vedlejší postavy méně, asi by se toho moc nestalo. 85 %