Muži jsou vinni? přehled
Radkin Honzák , Klára Mandausová
Proč je žena někdy považovaná za bytost druhé kategorie a kdy v historii jí byla stříbrná příčka přisouzená? Jak tuto situaci narovnat, tak aby se neodrážela nejen v pracovních, ale i osobních vztazích? Jak budovat zdravé a šťastné soužití a umět zvládat problémy, které občas vedou k jeho konci? Co přichází, když pomine zamilovanost? Je sex opravdu tak důležitý, jak se tvrdí, a musí nevěra vždycky znamenat definitivní rozchod? A jakým způsobem nás ovlivňuje rodina, ze které pocházíme, a které věty bývají v partnerství třaskavé? Otázek, na které v knížce Radkin Honzák odpovídá, je mnohem víc. Všechny se točí okolo žen a mužů a jejich vzájemných vztahů. S lehkostí sobě vlastní přemýšlí psychiatr o situacích, které se týkají každého z nás. (zdroj: Albatros Media)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muži jsou vinni?. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (7)
Na knihu mám velmi smíšený názor. Knihy pana doktora Radkina Honzáka čtu ráda ale myslím si že toto téma je velmi ošemetné a že se názorově může velmi lišit. Nemyslím si, že by názory nebyli k věci ale připadalo mi to jako laický rozohovor aneb pojednání o životech muže a ženy - rozdíly, historie, přístupy, životní cíle a role ve společnosti plus několik věcí navíc. Takový velmi rozvětvený mix.
Kniha vznikla v příjemném duchu přátelských rozhovorů, tak ji tedy taky tak beru. Trochu škoda, že se tam některé myšlenky a fráze opakují snad i čtyřikrát.
Na druhou stranu - napadá mě jmenovitě docela dost lidí, kterým bych tuhle knížku doslova vrazila do ruky :-)
Související novinky (1)
Černočerné srdce, Za zamčenými dveřmi a další knižní novinky (6. týden)
04.02.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Muži jsou vinni? v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 8x |
Cukaly mi koutky, když jsem četl Honzákovo: " Málokdy se samci servou natolik, že nejsou schopni tlupu vést, a velení se ume nějaká stará plešatá opice" (str. 44). Za to se pochvaly od předních feministek prosazujících kvóty sotva dočká. Další perla např. na str. 69, kdy by Honzák ženě, která v 39 oddaluje početí prvního potomka, "nesvěřil k výchově ani křečka". "Sesypaly se na mě babizny...".
Honzákovy knihy jsou obecně kvalitní, třeba Psychosomatické prvouce se nedá nic vytknout. Zde je forma lehčí, co unese zvuková forma rozhovoru a možná ještě blog, v tištěné podobě knihy sem tam bodá do oka.
Například předpojatost Mandausové vůči křesťanství: budiž. Ale spolu s její zarážející neznalostí toho, o čem mluví, kniha sklouzává zbytečně nízko: Nepožádáš manželky bližního (str. 36) je majetkové přikázání, ne sexuální morálky jako Nesesmilníš, jak si podle všeho myslí Mandausová. Čarodějnické procesy nejsou středověká, jak Mandausová opakovaně prohlašuje, ale renesanční, novověká a primárně civilní záležitost. Křesťanský středověk kupodivu znamenal spíš rozšíření práv žen (prorežimní filmy Otakara Vávry anebo soudružky učitelky pochopitelně vštěpovaly ještě v 70´ žáčkům trochu jiný obraz). Jinde zjevně Mandausová neposlouchá nebo nechápe, co Honzák říká, srv. na str. 11 Honzák mluví o starozákonních židovských patriarších, Mandausová to na str. 12 interpretuje jako" už jsme se shodli, že s příchodem křesťanství...". Páté přes deváté, což je škoda.