Ľudskosť: Optimistická história človeka přehled

10.01.2024

Těžko se mi hodnotí. Autor bohatě cituje a je vidět, že si dal práci s dohledáváním informací. Nicméně se nemůžu zbavit dojmu, že je to hlavně o vybrání těch správných argumentů a správných zdrojů. Když přímo napíše "Vím, že existují četné studie, z nichž vyplývá, že... Přesto se domnívám, že těmto poznatkům nesmíme přikládat příliš velký význam.", tak to opravdu působí jako cherry picking.
Nicméně i přesto je to zajímavá kniha, která podle mě stojí za přečtení, už jen kvůli tomu druhému, méně obvyklému, pohledu.

"Zpravodajství je v současné době jedním z hlavních zdrojů odstupu mezi lidmi. Člověk, který se dívá na zprávy, získává pocit, že se přibližuje realitě, ale ve skutečnosti dostává její pokroucený obraz."

Z materiálu v tomto ideologickém spisu by se dala postavit docela slušná kniha, která by čtenáři mohla pomoci doplnit jeho obraz světa. Bohužel autor se namísto toho snaží jen podsouvat své ideologické přesvědčení.

Ti, kteří s ním nejsou v souladu jsou nějak očerňováni a "usvědčováni" z podvádění. Zato například o hnusu života svého oblíbeného filozofa taktně pomlčí.

Neúspěch experimentu na dětském táboře, v němž se organizátor snažil potvrdit svoji hypotézu o temné stránce dětí, má autor za bernou minci (a pozdější úspěšné dosažení zamýšleného efektu za pouhou manipulaci). Zato neúspěch (jemu sympatického) komunismu přechází tím, že byl implementován v podmínkách autoritářských zemí.

Oslavuje spolupráci u konce apartheidu v JAR, ale současný neradostný stav země nezmiňuje.

A další... Zkrátka na ničem, co nesouhlasí s jeho ideologii nenechá nit suchou a naopak poněkud nekriticky zdůrazňuje to, co se hodí k jeho představě. Představě, jejímž logickým důsledkem jsou pak změny ve společnosti, ne nepodobné těm, s nimiž se již neblaze experimentovalo. Kupředu levá k zářné budoucnosti.