Dálnice přehled
Lenka Potůčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530176/bmid_dalnice-65ea93d664b60.jpg
4
9
9
Autorka úspěšné knihy Návrat nežádoucí tentokrát sleduje osudy jedné české rodiny v letech 1984–1990. Matka Renata se nevrátí ze zájezdu do Rakouska, aniž o její emigraci věděli její manžel Richard, dcera Simona a syn Marek. Celé rodině se tak převrátí život naruby. Octnou se v hledáčku StB – Richard je šikanován bezpečností a přeřazen na horší místo, Simona těžce snáší odchod matky, zanedbává učení, a nakonec není přijata na oděvní průmyslovku, po níž toužila, Marek, studující na UK medicínu, je vyloučen ze školy a musí nastoupit na vojnu. Každý se se ztrátou Renaty vyrovnává po svém, nejhůře dopadne Marek, jenž na konci vojny kvůli osobním výhodám podepíše spolupráci s StB. V roce 1990 Renata přijíždí do Prahy. Jaké bude její setkání s bývalým manželem a dětmi?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dálnice. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (2)
Přečteno za víkend, dobře se čte, zajímavý příběh, jen mi to přišlo takové bez konce, hodně načatých osudů a zůstaly viset v prázdnu. Spousta věcí zůstala nakousnutá a nedokončená. Najednou je konec - a co dál? Co Kateřina, Simona, Marek - co Klára..... ?
Související novinky (1)
Rebel, Samotářka a další knižní novinky (16. týden)
14.04.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dálnice v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 11x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 47x |
| v Chystám se číst | 99x |
| v Chci si koupit | 44x |
| v dalších seznamech | 2x |
Dálnice
Už dlouho jsem neměla z knížky tak rozporuplné pocity. Na jedné straně mě příběh bavil, chytil a nepustil. Dálnici jsem přečetla za tři odpoledne (a teď mě docela mrzí, že už mám dočteno). Na druhou stranu byla v románu spousta jazykových nedostatků a chyb, které mě rozčilovaly (a několikrát jsem byla v pokušení knihu zahodit a
nedočíst). Zhruba na prvních 50-ti stranách 8x něco někoho "vrátí do reality", opakují se slova, pocity hrdinů jsou vyjadřovány stále stejnými otázkami. Některé věty jsem četla několikrát, než jsem pochopila, že opravdu nedávají smysl. (Například: "Žádný otevřený spor mezi sebou neměli, i když si šli vždycky z cesty.")
Během čtení mě několikrát napadlo, proč do konečné úpravy textu nezasáhla redaktorka. Opravdu knihu četla?
Otevřený konec mě nakonec zklamal. Poslední kapitoly působí, jakoby autorka nevěděla, kam se svými hrdiny chtěla dojít.
Suma sumárum je to za tři (hvězdy).
P.S. Metafora "ďábel" v souvislosti, ve které ji autorka používá, je lehce úsměvná.