Co nám oheň vzal přehled
Mariana Enríquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322488/bmid_co-nam-ohen-vzal-1r8-322488.jpg
4
141
141
Povídky argentinské autorky přibližují zemité prostředí buenosaireské metropole i jejích předměstí se vší syrovostí, krutostí i krásou. Jsou zároveň klasické i originální, realistické i fantastické, feministické i anti-feministické, politické i apolitické, hrůzostrašné i humorné. Autorka v nich mistrně míchá žánry, narativní prostředky, velká témata i drobné motivy a jejich prostřednictvím vytváří nelítostný a současně závratně poutavý obraz skutečnosti, která svádí čtenáře, aby pronikl ještě dál a hlouběji a odhalil její podstatu. Banální každodennost se často a bez varování mění v cosi neznámého a čtenář zjišťuje, že svět kolem něj je pouze slupka složité reality, jejíž některé vrstvy zůstávají skryty a jejich existence se vyjevuje jen v krátkých záblescích. Ženy upalující se na protest proti domácímu násilí, dospívající dívky hnané úzkostí, děti ulice, mladé ženy znuděné manželstvím nebo devítiletý sériový vrah malých dětí, ti všichni jako protagonisté příběhů přispívají ke zneklidňujícímu vědomí přítomnosti jiného řádu v našem známém světě.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Las cosas que perdimos en el fuego , 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Co nám oheň vzal. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (40)
Horké argentinské noci, pach ve slumu i španělské koloniální domy s barevnými okenicemi, drogy, násilí, obcese, tajemno, lidové pouliční oltáře, děti, které nikdy nechcete potkat i emancipované ženy činu. Mariana Enríquez nám servíruje zneklidňující koktejl namíchaný z temných koutů Buenos Aires, přičemž ty nejdůležitější části příběhu nejsou napsané v knize, ale odehrávají se v našich hlavách. Protože otevřené konce bývají ty nejvíce děsivé.
Za mě nejlepší povídkou bylo Co nám oheň vzal, která je o ženách, které se dobrovolně nechávají popálit od ohně, protože to je to nejlepší, co můžou pro svůj život i životy jiných žen udělat. Nic podobného jsem před tím ještě nečetla.
Strašně zvláštní povídky. Nic se neděje, pak najednou hororová atmosféra a otevřený konec.
Za mě top: Sousedův dvorek a Špinavý kluk.
Víc než samotné zápletky jsem ocenila popis argentinských měst, obyvatel a problémů pro nás v Evropě těžko představitelných…
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Co nám oheň vzal v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 184x |
| ve Čtenářské výzvě | 37x |
| v Doporučených | 13x |
| v Knihotéce | 93x |
| v Chystám se číst | 110x |
| v Chci si koupit | 19x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Argentina hororové povídky argentinská literatura hispanoamerická literatura fantastické povídky
Část díla
- Adelin dům 2016
- Co nám oheň vzal 2016
- Hostinec 2016
- Jen holé kosti 2016
- Konec školního roku 2016
Málokdy čtu povídky. Sotva si zvyknu na postavy a prostředí, už to končí. Bylo mi ale doporučeno číst povídky jinak. Soustředit se na prostředí a kulisy a ne tolik na dějovou linku. No tady to ani jinak nešlo. Popisy prostředí byly skvělé ve všech povídkách. Vykreslení postav se mi taky líbilo, vždy byly něčím zajímavé a nikdy ne jednobarevné. Většinou se tam vyskytovali lidi na okraji společnosti, alkoholici, feťáci, zloději, ... Povídky končí tam, kde by u románu v podstatě začínal děj. Po dočtení povídky jsem si vždy říkala: co že!? Vyvolávaly napětí a celkově způsobovaly zvláštní ztísněnost, a některé i znechucení nad morbidnostmi, které se tam děly. Ale jsem ráda, že jsem to četla a asi to musím nechat v sobě ještě dozrát...