Červená planeta přehled

Červená planeta
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536227/bmid_cervena-planeta-661838c7f0348.jpg 5 10 10

„Na celé širé planetě se nenarodil svéráznější jedinec než můj otec.“ Joonatan obdrží naléhavý telefonát: babička je v posledním tažení. Mladík popadne otcovu vojenskou přilbu, nasedne do auta a vyrazí do Helsinek. Babička si myslí, že přijel její syn Mikko, ale Joonatan jí připomene, že Mikko je dávno po smrti, a zeptá se, jestli si o svém zesnulém duševně chorém synovi – typickém představiteli „hladovějícího umělce“ – dokáže vybavit něco dobrého. Babičce se do vzpomínání příliš nechce, a tak se Joonatan rozhodne vydat po stopách minulosti do svého i otcova dětství a sepsat svůj vlastní příběh: výsledkem je karnevalově barvitá, životem kypící tragikomická autofikce plná svébytných postav, krutých životních zkušeností zapříčiněných otcovou nezvladatelnou duševní chorobou, ale také nebývalého nekorektního černého humoru, který se čtenáři vryje pod kůži. Debut Joonatana Toly o schizofrenním otci je beletristický zásah elektrickým proudem přímo do mozku.... celý text

Literatura světová Humor Biografie a memoáry
Vydáno: , Kontrast
Originální název:

Punainen planeetta, 2021


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Červená planeta. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (5)

sidonka
předevčírem 4 z 5

Hodné náročné čtení a to nejen stylem, ale i obsahem, úsměv, který vám některé situace vyvolají na tváří, záhy ztuhne, protože si uvědomíte, že je to vyprávění dítěte a co víc, podle skutečnosti

mary2019
15.09.2024 4 z 5

Knihu mi poskytlo nakladatelství Knihy Dobrovský za účelem recenze.
Brala jsem to jako výzvu. Nevěděla jsem, co od knihy čekat.
Pokud mám být zcela upřímná, dala mi dost zabrat. Netvrdím ale, že je špatně napsaná nebo že se nečte dobře. Čte. Kniha je rozdělena na tři části - tři období ve kterých se setkáte s černým humorem, kterému jsem se sice smála, ale pak nad ním dlouho přemýšlela. Asi beru všechno moc vážně.
Autor vás seznámí se schizofrenií, s pokusy o sebevraždu, alkoholismem, bohatstvím, chudobou, ignorancí, zoufalstvím... A vy se budete smát a po vyprchání tohoto stavu budete koukat do blba a přemýšlet.
Asi neumím úplně vstřebávat tento smysl pro humor. Což je možná důvod, proč mi přečtení trvalo déle, než bych chtěla. Občas ve mně některá kapitola vyvolala pochybnosti. Jako vážně se to dělo???
Nebudu popisovat co dalšího v knize najdete, nechci psát spojlery nebo vyzrazovat víc, než je nutné. Ocenila jsem, že je v knize zmíněn název ČERVENÁ PLANETA, hned to dávalo smysl .
Knihu rozhodně mohu doporučit všem, co si libují v biografiích.
Hodnocení na počet hvězd je pro mě snad poprvé problém. Nevím... Dát tři, protože už jsem četla mnoho lepších knih? Jenže... Ještě žádnou takovou. Takže...dávám 4, abych byla fér.
Ještě jednou děkuji za možnosti si knížku přečíst, i když to byl (můj) boj.


simovama
27.08.2024 5 z 5

Severská lahůdka.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Skleněný muž, Jen se mnou a další knižní novinky (27. týden)

30.06.2024


Citáty z knihy (3)

Otcův motiv k uzavření sňatku je tudíž pochopitelný, ale člověk se musí podivovat nad tím, proč pošuka jeho ražení chtěla za manžela matka. Pravda, vyrostla ve smrtelně nudné rodině z Vantaa a právě se rozešla s tím nejnudnějším mužem na světě, právníkem, který se ani nechtěl rozmnožovat. Možná v životě toužila po špetce vzrušení—a taky po dítěti. A po téhle stránce byl můj otec hotový zlatý důl. Na celé planetě se nenarodil svéráznější jedinec: byl pohledný a měl styl; užvaněný týpek s ďábelským úsměvem, kterým lidi uhranul a uměl „strhnout publikum“. Navíc mu to pálilo, intelekt měl ostrý jako neurochirurgův skalpel, a když byl zrovna střízlivý, působil příčetněji než průměrný člověk. Stručně vzato, otec byl, jak se tak říká, podmanivá osobnost. Matka navíc kdysi na škole zvítězila v literární soutěži, jejímž tématem byl boj proti alkoholismu—i to věštilo úspěch v roli umělcovy soukromé pečovatelky.


Otec vtrhl dovnitř jen v ponožkách, s vlasy plnými špíny a s otevřeným poklopcem a prohlásil, že si z celého dne ne pamatuje ani ň. Za dobu, co byl mimo, si obarvil svůj dlouhý copánek načerno a nechal si propíchnout obě uši. Jako by si teprve teď uvědomil, co se stalo, prohlásil: „Pro Kristovy rány, já budu asi doopravdy magor.“


Uprostřed válčení začaly docházet peníze z otcova předčasného dědictví, a přestože matka šetřila každou penci, neustále jsme žili za hranicí chudoby a v nejhorších chvílích hladověli. Otec později vzpomínal, že za nejdrsnějších časů jsme měli ve skříni jen špetku mouky, trochu cukru, skořici a kousek sádla a pili jsme vodu ze studny


Kniha Červená planeta v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených10x
ve Čtenářské výzvě1x
v Doporučených1x
v Knihotéce28x
v Chystám se číst40x
v Chci si koupit7x
v dalších seznamech1x