Weezing
přečtené 134
Lvi z Al-Rassanu
2008,
Guy Gavriel Kay
Rozhodně to nebyla špatná kniha. Je vidět, že autor je opravdu dobrý spisovatel a umí vytvářet živé a atmosférické scény. Pro hodně spisovatelů je próza pouze nezbytný prostředek pro předání příběhu, ale Kay to se slovy opravdu umí a je to vidět i po překladu. Autor má rád delší popisy a přímé akce zde moc není. Každopádně děj má spád a je překvapivě čtivý. Příběh je zasazen do země velmi podobné Španělsku v době před reconquistou. Kniha je sice klasifikována jako fantasy, každopádně neočekávejte žádnou magii, čaroděje a nadpřirozené bytosti. Spíš bych řekl, že je kniha žánrově blíže historické fikci. Protagonisté jsou dobří prakticky ve všem. Muži jsou nejlepší velitelé své doby a pochopitelně i nejlepší bojovníci. Z Jehanne, jednoho nejlepších lékařů na poloostrově, zase každý padne málem do mdlob a hned se to ní zamiluje. Což bych ještě (s přimhouřením oka) vzal, pokud by byly ukázány jejich negativní vlastnosti. Ale po přečtení knihy to vypadá, že nemají prakticky žádné záporné vlastnosti (hlavně Jehane). Jsou zde sice určité náznaky, ale bylo jich pomálo. Mírně mě iritovala snaha autora zmást čtenáře. Např. někdo zemře. Nyní následuje 10 stránek náznaků, které ukazují, že zemřela postava Z, aby se potom ukázalo, že zemřela postava Y. Tato snaha nemá žádné opodstatnění v příběhu, ale má zřejmě sloužit k napínání čtenáře, nicméně když se to provede po x-té, už to očekáváte a přijde vám to laciné. Příběh neobsahuje podle mého názoru moc zaběhaných klišé a je svůj. Časté jsou časové skoky, po nichž zpravidla následují delší rekapitulace událostí co se za tu dobu udály. Sledujeme postupné směřování Al-rassanu, kde se příběh odehrává, k válce a protagonisté musí činit těžká rozhodnutí kde je jedna možnost horší než druhá. Co se týče hodnocení, tak je to opravdu na pomezí 4 a 5 hvězdiček.... celý text
Město schodů
2015,
Robert Jackson Bennett
Ani jsem to nedočetl (konec tak v půlce), což se mi moc často nestává. Svět je zajímavý, hlavní postavy nejsou k zahození, ale prostě mě čtení nijak nelákalo. Děj se celkem vleče a není moc zajímavý, vyšetřování vraždy taky nuda a zatím dosti bezvýsledné.... celý text
Černý arcimág
2013,
Brent Weeks
Zpětně jsem se rozhodl, že zhodnotím tuto sérii přičemž momentálně jsem u třetí knihy. Samozřejmě se vyhnu spoilerům. Krátké srovnání s jeho přechozí sérií Noční anděl. Myslím si, že je zde dobře vidět, jak se Weeks od svého debutu velmi zlepšil jako spisovatel. V Nočním anděli měl svět a i některé postavy potenciál, ale děj se zbytečně plácal v milostném trojúhelníku a postavy vykresloval spíše jednostranně. Naopak Světlonoš je hned v několika směrem originální počin a svět i postavy jsou dostatečně propracované. Stejně jako v jeho minulé sérii i zde můžete očekávat rychlé tempo děje a velké množství dějových zvratů (a to nejenom na konci). Líbí se mi zde dynamický vývoj postav. Hlavně mladší protagonisté se učí a přizpůsobují svému místě ve světě a ve třetím díle už jsou to dosti odlišní lidé od těch co jste poznali na začátku příběhu. Také se mi líbil vztah dvou bratrů Dazena a Gavina a jejich společná historie. Říci více by ale už byl spoiler. Velkým plusem je zajímavý záporák, který se ale hlavně projeví až v dalších dílech (druhý a dál). Je inteligentní, schopný, přesvědčivý a když ho tak posloucháte, tak si říkáte, jestli na těch jeho slovech není přece něco pravdy. Umně mísí pravdu se lží, aby mu to pomohlo jeho cílům. Další zajímavou postavou je Andross, který také dostane prostor spíše až od druhého dílu. Jedná se o velmi schopného politika, manipulátora a nelítostného pragmatika. Ostatní postavy je mix vysoce postavených funkcionářů Chromerie (ústřední město světa a tamního náboženství) a několika mladších postav. I některé další by se zasloužily vlastní odstavec, ale zase to nechci s přehánět s délkou recenze. Řeknu jen, že vybrány byly dobře, nebyla tam žádná, u které bych vyloženě chtěl přeskakovat kapitoly nebo mě vůbec nezajímala. Ve světe Světlonoše je jedno dominantní náboženství, které většina lidí vyznává. S určitými událostmi na začátku knihy se ale systém začíná hroutit a svět se ocitá ve válce. Sledujeme také nejvyššího představitele zmíněného náboženství, který je mimochodem ateista, jak se snaží tento systém zachránit. Co se týče systému magie, tak ten mne moc nezaujal. Těžko se mi představují určité souboje a samotný systém je relativně složitý a proto musí autor strávit relativně dost stránek jeho vysvětlováním (což má ale celkem dobře rozvržené, tak to moc nenarušuje tempo vyprávění). A upřímně řečeno když se to vezme na základní úrovni, tak jednotlivé živly, které většinou magické systému ve fantasy využívají prostě nahradily barvy. Každopádně oceňuji snahu o originalitu.... celý text
Dračí cesta
2015,
Daniel Abraham
Zajímavá kniha od méně známého autora. Můžete se těšit na zajímavé, propracované postavy a na nečernobílý pohled na svět. Tempo děje je po celou knihu vyrovnané a i když není nějak extra rychlé, tak rozhodně nenudí. Do děje jsem se dostal celkem rychle, a to nejspíše díky zajímavým postavám. Oproti tomu co se tvrdí na obalu knihy, tak jsem ve skutečnosti čtyři a ne tři. Tím čtvrtým je Dawson, vysoce postavený šlechtic, který všechny neurozené lidi považuje za méněcenné a prostoduché jedince, kterým šlechta musí vládnout, jinak by se navzájem pozabíjeli a celá civilizace rozpadla v prach. Jeho dějová linka se věnuje boji proti opozičnímu křídlu šlechty, které je více progresivní a snaží se zapojit i neurozené poddané do řízení království. Obě tyto frakce usilují o přízeň nerozhodného krále Simeona. Hlavní silnou stránkou knihy jsou postavy. Každá mi přišla reálná, se svými problémy, názory a cíli. Některé z nich prochází vývojem, který je výrazně změní od stavu na začátku knihy (speciálně v jednom případě dosti překvapivým). Autor nijak paušálně nemoralizuje, i když třeba postavy dělají hnusné věci. Každá postava má svoje morální hodnoty vycházejících z její povahy a dosavadních zkušeností a na základě toho potom vnímají události knihy. Další věcí, kterou se tato kniha odlišuje, je menší míra popisu násilí. Tím nemyslím, že by se nedělo, ale autor je nepopisuje do detailů, jak je v poslední době zvykem ve většině mainstreamových fantasy knih. Také nečekejte nějakou plejádu akčních scén a bojů. Většina postav, mimálně v tomto prvním díle, má sklon řešit problémy spíše slovem než mečem. Důležitější roli mají obchod a banky (Podobně jako třeba v sérii První zákon od Abercrombieho nebo ISOIAF od Martina), což v současném světě fantasy stále není moc obvyklé. Autor se v doslovu k zájmu o středověké bankovnictví přiznává, takže bych čekal, že toto téma bude mít důležitou roli i v dalších dílech. Co se týče kritiky, tak v určitých místech musel autor nechat postavy zachovat se trochu nelogicky, aby je dostal kde je chtěl mít na konci knihy, ale byly to asi jen 2 případy, takže to není zas tak problematické, jak by se mohlo zdát. Slyšel jsem, že druhý díl by měl být ještě lepší než tato kniha a proto se na jeho čtení těším.... celý text
Císařovy čepele
2016,
Brian Staveley
Tato kniha mě velmi pozitivně překvapila. Popis knihy lehce navnadí, ale nenadchne. Protagonisté co trénují v nějakém klášteře/vojenské akademii je celkem časté klišé. Každopádně provedení je výborné. Do příběhu jsem se dostal celkem rychle, knihu jsem přečetl během několika dní a po dlouhé době jsem se mi znovu u nějaké knihy stalo, že jsem ji četl dlouho do noci a nechtělo se mi ji odložit. Svět vypadá relativně propracovaně, každopádně v rámci této knihy z něj čtenář uvidí jen malou část. Zbytek světa je referován jen pár poznámkách různých postav roztroušených po knize. Příbeh je vyprávěn prostřednictvím tří postav (Kaden, Valyn a Adare). Nejméně prostoru je věnováno Adare a myslím si, že to bylo správné rozhodnutí, protože její kapitoly patřily k těm méně zajímavým. Naopak popis výcviku obou bratrů byl zajímavý a vyskytovalo se zde i hodně vedlejších postav, které jsem si oblíbil. Je to velice čtivá kniha. Děj sám o sobě má celkem rychlé tempo a nikdy se zbytečně nevleče, Sem tam se vyskytují pasáže textu vysvětlující historii nebo mechaniky světa, ale jsou správně rozmístěné a dostatečně krátké, aby to nenarušovalo tempo vyprávění. To neznamená, že kniha je bezchybná. Hlavně závěr knihy by si zasloužil trochu přepsat podle mého názoru. Vadilo mi v něm určité nelogické chování postav a absolutní neschopnost císařské gardy, což by měli být elitní vojáci. Také soud s knězem se mi moc nelíbil, ale popis proč by vyžadoval spoiler.... celý text
Trnový císař
2016,
Mark Lawrence
Nebylo to špatné, ale rozuzlení bylo uspěchané a závěrečná pointa ohledně identity Mrtvého krále mi přišla vycucaná z prstu.
Jablko Žezlo Trůn
2015,
Ian Cameron Esslemont
Jedna z nejlepších knih z obou Malazských sérií. Má asi nejvyrovnanější tempo + zajímavé postavy a konflikt. Čtenář se dozví mnoho nových informací o Segulezích a něco o Moranthech a historii Genebakis. Chyběl mi jen vynikající závěr (jako třeba v Daň pro ohaře) na který tam ingredience, myslím si, byly, takto byl jen velmi dobrý.... celý text
