Suri.kata
přečtené 44
Frida
2003,
Bárbara Mujica
Má oblíbená kniha, kterou jsem četla dokonce už dvakrát. V některých momentech jsem se ale ztrácela, protože jsem nebyla tak důkladně obeznámena s kulturou a historií Mexika. Velmi mi v tom však pomohlo to, že jsem shlédla stejnojmenný film Frida. Právě v něm může člověk hezky sledovat vývoj její tvorby a to, jak každý obraz souvisí s určitou částí Fridina osobního života. Celé je to navíc oživeno skvělou hudbou. Sledovat přechod mezi obrazem a skutečností v knize bohužel nejde. Z tohoto důvodu doporučuji, aby si budoucí čtenář přibral k této knížce i nějakou knihu s obrázky Fridiných děl (stačí se podívat na Google Images), nebo si jako v mém případě pustit film. Po tom, co už jsem měla zkouknutý film a pustila se do druhého čtení, jsem si mohla už lépe vychutnat celý příběh. Ten je líčen smíšeně. Autorka knihy v něm Fridině sestře Christině klade otázky, ta ji odpovídá a rozvíjí se příběh. Christina se ve svých myšlenkách pohybuje různě v čase podle toho, co ji zrovna napadá. Občas mi přišlo složité si v celém příběhu vytvořit kontinuitu Fridina života - kdy se co stalo. Brzy mi tedy bylo jasné, že se nejedná o přímou zpověď Christiny, ale že ty odpovědi jsou zcela smyšlené (ale vycházejí ze skutečnosti). Příběh je až příliš vykreslen na to, aby si někdo pamatoval takové detaily. Důležité podle mě je ale to, že si člověk udělá obrázek o velmi surovém životu Fridy Kahlo.... celý text
