DarthSoren přečtené 321

Základy sociológie 2009, Ján Sopóci

Základy sociológie je klasická stredoškolská učebnica, ktorú som používal na gymnáziu aj ja. Prečo ju mám doma? A prečo som sa rozhodol si ju znova prelistovať? Nikto nevie =D Ale nemám na nej pečiatku školy, takže som ju musel asi niekde kúpiť, alebo mi ju niekto daroval. To ale nie je podstatné. Podstatné je, že slovom "klasická stredoškolská učebnica" myslím fakt, že určité základy vedomostí daného odboru ponúka, avšak ak sa v danom odbore orientujete viac, pochopíte, že ozaj obsahuje len elementárne poznatky (čo je napríklad krásne vidieť na kapitole o histórii sociológie, ktorá sa snáď už jednoduchšie a "lenivejšie" napísať nedala). Pre stredoškolákov, ktorí ešte nemajú jasno v tom, kam sa kariérne ďalej uberať je to hádam dostačujúca publikácia s názvom zodpovedajúcim obsahu; pre tých, ktorí by chceli študovať práve sociológiu a príbuzné odbory, radím vyhľadávať a čítať aj odbornejšie texty.... celý text

Tractatus logico-philosophicus 2007, Ludwig Wittgenstein

Wittgensteinův Traktát jsem četl již během studia filozofie jako povinnou četbu. Nyní jsem se k tomuto textíku vrátil s nadějí, že se na něj budu koukat z jiné perspektivy. A částečně to tak bylo, uvědomil jsem si několik důležitých věcí, které jsem jako student přehlédl. V jiných případech jsem si názory na Wittgensteina utvrdil a egoisticky jsem se teď mohl poplácat po rameni, jak dobře jsem tehdy tohle dílko četl =D V obsahu se moc nechci vrtat - je na každém čtenáři, jak pochopí Wittgensteina a co si z jeho práce odnese. Nicméně pří druhém čtení mi přišlo ješte mnohem očividnější, jak se Wittgentein snaží kriticky vyčlenit vůči Russelovi, Fregemu a Vídeňskému kroužku, a nabídnout alternativu k starším dílům z analytické filozofie. Výrazně se ale vyhraňuje i vůči Schopenhauerovi a Nietzschemu, i když jejich jména nespomene - nicméně v otázce kauzality jsou si s Nietzschem v podstatě blízcí, až na to, že problematiku uchopili na úplně opačných pólech. K závěru snad dodám jenom to, že Wittgenstein ho později přehodnotil do té míry, že uznal metafyziku a její věty jako možnou formu jazykových her. Ano, on sám si ten žebřík podkopnul.... celý text

Samuraj 2018, Šúsaku Endó

Samuraj od Endó-senseie je zajímavým počinem. S japonskými autory již mám pár zkušeností, takže to pro mě nebyla až taková exotika, nicméně Endó i tak dokázal v několika momentech překvapit. Velice cením historicky pravdivou předlohu i pár náhledů do všedního života japonského desátníka 17. století. Závěr byl emocionální a nechyběla mu tragičnost. Jenže musím souhlasit i s komentářem uživatele Ales.BD. Název "Samuraj" i z mého pohledu není moc adekvátní, protože se charakter Hasekury dělí o prostor s padrem Velascem - co dělí, řekl bych, že Velasco dostává prostoru i o něco víc, než samotný samuraj. Stejně je větší důraz kladen modlitbám a líčení vztahu jistých postav k Bohu, než vztahu japonských desátníků k jejich vlastní kultuře nebo situaci v šogunátu. Nebojte se, pochopil jsem, o čem kniha je, ale v tom případě by se měla spíše jmenovat, jak řekl kolega Ales "Zuřívý misionář", nebo "Svatý muž a samurajští přátelé" nebo "Plameny víry nad Japonskem" nebo cokoliv jinýho. Kromě seppuku a toho jakože "emisařství" se zde tedy většího množství samurajských aktivit moc nedočkáte. Jestli tedy kupujete knihy podle názvů, nebo i obálky, můžete být dost zklamáni. V mém případě je to tak půl napůl. Čtení jsem si docela užil, i když jsem čekal něco jiného; pasáže kde se kněz modlí, jsem cca od půli knihy úplně přeskakoval, plavby lodí mi občas přišly až zbytečne dlouhé, zato závěr a sledování, jak výsledky mise a situace v Japonsku doléhá na japonské aktéry bylo docela silným čtenářským zážitkem. 3*... celý text

Budoucnost náboženství 2007, Richard McKay Rorty

Jak Rortyho tak i Vattima znám díky mým (teď již bývalým) vyučujícím doktorům z katedry filozofie, takže pro mě nejsou úplně "španělskou vesnicí". Vattimo je nicméně pro mojí maličkost pořád filosofem, na kterýho si nemůžu udělat názor - jestli to vůbec po dvou přečtených textech (Budoucnost náboženství a Dialogue with Nietzsche) jde. Někdy s ním souhlasím, jindy mi jeho názory, zejména co se týče Nietzscheho, jdou proti srsti. K Rortymu mám v podstatě ustálený názor - jednou jsem někde napsal, že mi velice vadí jeho až do krajností dotažený filosofický liberalismus - ale zde má taky několik světlých momentů, kdy s ním souhlasím. V podstatě jsem se i díky těmto esejím ujistil, že sem antiklerikalista. Určitě oboum pánům ještě někdy dám šanci, abych si mohl udělat pořádek v názorech.... celý text

Prázdnota (light novel) 2021, Sui Išida (p)

"Omluv se všem koblihám na světě." V pořadí druhá light novela ze světa TG za tou první v ničem moc nezaostává. Tahle knížka povídek určitě nebyla horší než koblihy od Misato. Opět je nám nabídnut mix několika příběhů, kde jsou do hlavních rolí obsazeny vedlejší, nebo vedlejší-vedlejší postavy, které se třeba v hlavní lince jenom mihnou. I tak se ale setkáme třeba s Čiehori, Hinami, Utou, Cukijamou nebo Amonem Kótaró, čili s postavama, které dobře známe jak z mangy, tak i z anime. A zde uvedené krátké příběhy se nyní i vzájemně proplétají a navazují na sebe. Dokonce díky některým postavám navazují i na předchodzí light novelu - Dny. Samozřejmě nějaké příběhové hloubky se zde nedočkáte, ale Prázdnota (i Dny a Minulost) hezky doplňují hlavní příběhovou linku o pár zajímavých událostí a osudů postav na pozadí. Nechybí akce, emoce, humor... Příjemné oddechové čtení. P.S.: Opět se ale chybovalo v gramatice i korektuře - třeba Seidó Takizawa je zde jednou správně Takizawa a pak Takazawa.... celý text

Ukradený trůn 2009, David Gaider

Videohru Dragon Age: Origins, nebo-li jedničku jsem moc nehrál, nicméně dvojku a Inquisition jsem si náramně užil a tak jsem se rozhodl, že dám šanci i knižnímu titulu z onoho světa. A jak již zde bylo zmíněno, jedná se o velice milé překvapení. Ze zkušenosti je známo, že často dochází k situaci, kdy se těžce nepovede provést videoherní příbehy do knižního segmentu, nebo naopak (zdravím Assassin's Creed). U Dragon Age to problém není, možná i proto, že se bavíme o prequelu k herní sérii, ale mám za to, že tahle knížka si vede celkem dobře i v místech, kdy by jiné tituly selhaly. Postavy Marika i Loghaina jsou velice zajímavé a je zřetelný jejich vývoj, který je vzhledem k tomu co přežijou uvěřitelný a logický. Příběh jako takový dává smysl, místy je napínavý jak kšandy a i "lovestory" je zde podána netuctově a docela originálně, zvlášť když se dokopete do konce. Ano, konec, ten je něco. Nečekal jsem to, a ono to přišlo. Díky Stvořiteli! Osobně mi vadilo nejvíc snad jen to, že se v příběhu občas moc skáče kupředu, třeba o tři roky. Když nejde o epilog, tak mi v knížkách všeobecně takové skoky jdou spíš proti srsti. Je to čtivý příběh? To rozhodně. Je předvídatelný? No... některé věci asi jo, ale pár věcí v závěru mě teda překvapilo. Určitě jsem se bavil a to je podstatný.... celý text

Tokijský ghúl:re 10 2021, Sui Išida (p)

Zpočátku měl 10. díl na můj vkus hodně pomalý rozjezd, nějak jsem se nedokázal dostat do toho, co se vlastně dělo. Postupně jsem ale zřejmě začal chápat, kam to autor směruje a začal si příběh onoho čísla užívat. Je zde hodně kecání, co mi však vůbec nevadí a i akce byla kupodivu smysluplná a přehledná. Jsou zde city i nějaké menší překvápka a je zde i Tóka. Příběh se posouvá takže zde opět nemám co vytknout. Nebýt toho nezáživného začátku, byl bych smírnější. Ale nebylo to tak dobré jako některé předchozí čísla, takže 4*.... celý text

Tokijský ghúl:re 9 2021, Sui Išida (p)

Oproti předchozímu dílu je evidentní propad. Celá devítka se nese ve znamení postranních charakterů, což by nebylo na škodu, nicméně děj se nijak zvlášť neposouvá. Je zde pár překvapení, které hodnotím kladně, ale opět většinu zdárných momentů podkopává nikdy nekončící nepřehledná akce. Takový průměr ale mnohem lepší než 3. díl :re.... celý text

Tokijský ghúl:re 8 2021, Sui Išida (p)

Kišó Arima. Ano, souhlasím, že Sasaki/Kaneki je tvrďák. Ale Arima je v tom případě bůh. Je možné zabít boha? To je spíše otázka na Nietzscheho, ale Išida se také pokusil najít odpověď. Tohle je zatím snad nejosudovější díl :re. Proto 5*.... celý text

Tokijský ghúl:re 7 2021, Sui Išida (p)

Sedmý díl bych zhodnotil asi jako setrvačný doběh pátého a šestého dílu. Obsahově to nebylo špatné, ale předchozí díly z mého pohledu obsahovaly (i přes to, co se zde stane) více osudovosti a tohle je takové vyrcholení všeho, co se Haisemu honilo dosud hlavou. + poodhalení minulosti jistých postav + osudový závěr s Arimou + Haiseho outfit + Tóka (protože tohle je můj komentář a mám pro ni slabost) - opět šílené skákání v čase - Nimura Furuta - další zmetek, kterého nenávidím. Je takový problém napsat záporáka, který by měl charizma? +/- ghůlové a lidská práva. Polidštění ghůlú a monstrifikace lidí. Do jisté míry inovativní, ale Išida přeskakuje hranici jak se mu zachce +/- kresba - takový průměr +/- tak už se Haise rozhodl?... celý text

Tokijský ghúl:re 6 2020, Sui Išida (p)

Předchozímu dílu vyrostla obrovská konkurence, co se týče nejlepšího dílu :re. Já ani nemám slov, protože tyhle dvě čísla jsou "ztělesněním" všeho, co pro mně TG je. Skvělé. - Jestli bych někdy dělal cosplay, vybral bych si právě Černého Anděla Smrti, neboli v japonštině Kuroi Shinigami. Tohle je totiž dle mého názoru nejlepší provedení zevnějšku a badass osobnosti v TG. Docela se mu výzorově i podobám, takže by to nebylo těžký na provedení. =DDD... celý text

Tokijský ghúl:re 5 2020, Sui Išida (p)

Dámy a pánové, máme zde adepta na nejlepší díl :re. Zatím. V podstatě nemám, co bych 5. dílu vytknul. Práce s emocemi - za jedna. Vývoj postav - za jedna. Kresba - za jedna Akce - za jedna. Ano, zde se mi líbila i akce, sekvence s ní byly konečně nakresleny velice hezky a přehledně, má to hlavu a patu, a v akci samotné cítíte, že opravdu o něco jde. Závěr je napínavý a cliffhanger opravdu vypečený. - Kidžimu jsem nenáviděl. Dobře mu tak - Dvoustránka, kde se na konci Haise setkává s Cukijamou je překrásná a doslova z ní vytéká směs emocí. Kdo tvrdí něco jiného, má problém s očima a estetickým cítěním.... celý text

Tokijský ghúl:re 4 2020, Sui Išida (p)

Jak jsem třetí číslo zkritizoval, nyní musím TG pochválit. Já mám asi obrovský problém s provedním akce, protože tohle číslo bylo méně akční, ale zato velice zábavné, kresba byla hezká, příběh se začal někam posouvat. Jak jsem psal u první série, Cukijamu jsem moc nemusel ani v první sérii anime, ale pak jsem ho začal mít svým způsobem rád. A zde to platí rovněž. Jsem rád, že se na pár panelech podívame i do kavárny :re. Pobavila i scéna, kdy si Quinxové nechávají u Uty dělat masky. Jo, tyhle pomalejší, víc příběhově a emočně naladěné čísla mám mnohem radši, než ty akčnější - hlavně kvůli chaotické akční kresbě. Čtvrtý číslo, čtyři *... celý text

Tokijský ghúl:re 3 2019, Sui Išida (p)

Já nevím co to bylo. Jakkoliv mám TG rád, tohle nebylo ono. Nebo jinak. Líbí se mi, že v :re se jede na plný pecky, do extrému a že to není jen další random šónenovka, ale s krví se nešetří, je to docela strašidelné i osudové. Nechybí takový menší mindfuck, překvápko, jmenujte jak chcete. Proti akčně laděnému číslu nemám taky nic, ale zde je nicméně postavena i hodně tlustá zeď , do které v mých očích TG hodně naráží. Kresba. Hnusnější díl jsem snad nečetl. Všechno je neuvěřitelně chaotické, skáče se z jednoho panelu na druhý, jednou jsme v Hlavním sálu, hned ve druhém panelu na Dispečinku... je to prostě zmatené, machulovité, snad zde nebyla jediná dvojstránka, která by se mi opravdu graficky líbila. I postavy vypadaly, jako bych je kreslil já. Škoda. Příběhově je to hodně rychlé, ale v podstatě se nic neřeší, je to jenom boj. Haise opět bojuje kromě nepřátel i sám se sebou (nějak mi to už přijde i docela nuda, protože se sebou bojuje v každém čísle, ale v podstatě se nikam neposouvá). Jooo a je tu Hinami, takže tomu přidám takové malé plus. I přes to všechno se nedokážu přinutit udělit třetímu :rečku jenom 2 hvězdy. Možná z lásky k TG. Nechávám 3* za strašidelnou obálku, která vystrašila i paní prodavačku v knihkupectví.... celý text

Encyklopedie akčního filmu 2019, Petr Cífka

Nejsem tak moc starý, abych mohl říct, že jsem zažil celou tu éru VHS půjčoven, rychlodabingu a osmdesátkových bijáků. Jenže u nás doma to na přelomu tisíciletí bylo tak, že skvělí rodiče tehdy šesti-sedmiletého Davida, když měl školní povinnosti již hotové, posadili k videu, aby se filmově samovzdělával. A tak jsem již v tomhle nevinném věku koukal na Karate Tiger, Nemilosrdnou spravedlnost, Zuřivost, Terminátora, Ramba, Ultra force a podobné skvosty. Jo, to byly časy. Nicméně, tenhle druh filmografie mě baví pořád a na akční béčka (ale i 80-90's áčka) dodnes nedám dopustit. Kluci z MovieZone mě formou této encyklopedie vrátili do dob, kdy se s akčním žánrem ješte počítalo. Ano, dost podaných informací jsem jako fanoušek žánru již věděl, ale naučil jsem se i mnoho nového. Nevyrušuje mě, že jsou témata seřazené abecedně. Možná bych jinak řešil umístnění filmových výroků, které byly asi vkládány na stránky náhodně, protože většinou nijak nesouviseli s filmem, sérii či režisérem, který se na oné stránce rozebíral. Jinak je ale na místě moje poklona autorům. "Tak to jsi ty, ten syn, že jo?"..."Ale teď to bude něco jiného... rusáku."... celý text

Tokijský ghúl:re 2 2019, Sui Išida (p)

Ano, ano... už se ta akce rozjíždí. Jak říká Terva, je to slušný rozjezd a i já doufám, že to sérii zůstane co nejdéle. Příběh se posouvá a začíná být napínavý jak kšandy, ale už se zde začínají objevovat podobné neduhy jako v první sérii - čím víc akčních sekvencí, tím víc chaotické kresby. Jistě, kresba v akčních pasážích má být taková... rozháraná, víte co myslím, ale jenom do té míry, aby to nebyl úplný zmatek na papíře. Právě to autor v první sérii moc nezvládal a první "vlaštovky" onoho problému jsem pozoroval i zde. Ale zatím to není až tak špatný. Na druhou stranu... Tóka Kirišima je kus. Kdykoliv a kdekoliv. P.S. Haise je taky docela pohledná holka =D... celý text

Tokijský ghúl:re 1 2019, Sui Išida (p)

Série TG:re mi v poličce leží již rok a nyní jsem se k ní konečně dostal! Je to pokračování se vším všudy. Víme co, jak, kde, a kdy, vidíme zde několik známých postav, víme na co se navazuje ale je zde i mnoho nového. Setkáváme se s členy nově vytvořeného týmu ÚPG s názvem Quinx. Tahle parta je odlišná od normálních týmu holubic a můžeme říct, že jde o obdobu "speciálního komanda" v boji proti ghúlům... i když to podle jejich výsledků moc nevypadá. Vede je charizmatický Haise Sasaki, který je... ale to jistě všem došlo. Příběhově je první číslo spíš kecací, hodně se vysvětluje co jsou Quinxové zač, nastavují se základní charakteristiky členů týmu a podobně. Akce až na jednu-dvě scény moc není. Graficky je to v podstatě stejné jako pomalejší scény první série, tudíž velice hezká kresba, čemu asi napomáhá minimum akce, která byla v první sérii často chaoticky nakreslená. Ale toho se asi později taky dočkáme. Zatím ale v klidu. TG mi docela chyběl, tuhle mangu jsem na rozdíl od mnoha lidí nezatratil a první díl druhé řady mi docela sednul. Jednu hvězdičku si nechám do rezervy. 4*... celý text

Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami 2019, Michio Kaku

Dnes se vyhnu filozofickému rozboru, protože by to zřejmě vydalo na stejně tlustou knížku jakou je "Budoucnost lidstva". Takže to bude jenom o mých pocitech. Dosud jsem se s panem Kaku setkal jenom okrajově, spíš jsem četl věci od B. Greena nebo M. Tegmarka. Nicméně musím říct, že mi Michio Kaku učaroval stejně jako Greene. No dobrá... Greena mám možná o ždibec radši. Jsem z té sorty čtenářů, které se líbí spekulativní vyprávění - to bude asi tím, že jsem filozof - a tím pádem je pro mě Kaku tím pravým ořechovým. Kdybych měl něco knížce vytknout, tak by to asi byly příliš časté odkazy k Muskovi a spol. Také bych možná ocenil lehce vědečtější jazyk jelikož v tomhle ohledu již nejsem začátečník a o teorii strun, teoretické fyzice a pod. něco málo vím. Velice se mi líbil autorův přístup k teorii multiverza, která - ať se vám to líbí nebo ne - je jednou ze stěžejních tém celé knihy, protože informace, které Kaku čtenáři podává, vedou (i když často skrytě) právě k multiverzu. A ne k těm báchorkám, které laikům posouvá Marvel a DC, ale k seriózní (jsetli se to tak dá již dnes nazvat) vědecké hypotéze. Je škoda, že tuhle knihu čtu v době, kdy mám již odevzdanou doktorskou práci, protože jsem se v ní věnoval i těmhle věcem a světe div se, nezávisle na téhle knize jsem měl s autorem mnoho názorů podobných. Teď vidím, kolik máme s M. Kaku společných myšlenek i když samozřejmě s jistými odchýlkami - já třeba budoucnost lidstva jak ho známe nevidím moc růžově :( Jsme bytosti, kterým byl udělen dárek v podobě relativně vysokého intelektu (jistě sme ale pořád velmi omezení a nevěřím že dokážeme pochopit vesmír v jeho celistvosti) a schopnosti vnímat čas, i přesto jsou lidé jenom tlupou závistlivých barbarů, kteří dokáží jenom ničit, spořádat zdroje a vyvolávat války. A nejsem si jist, jestli nás těch pár chytrých hlav zachrání. Bohužel. A co se týče knihy? To je jasný. 5*... celý text

Továrna na sny 2021, Václav Rybář

Jako kovanýmu fanouškovi akčních B-ček odchovanýmu na Sly-ovi, Arniem, JCVD a Dolphovi (a ano, i Seagalovi) - i když mi je sotva 30 - mi samozřejmě nemohli ujít videá kluků z Moviezone, především jejich eposy MZ Live Speciál a Encyklopedie akčního filmu. Díky tomu jsem se dostal ke knížce Továrna na sny. Hoši zde poukazujou na velice zajímavé věci z pozadí tvorby těch největších filmových hitů Hollywoodu, takže by si měl na své přijít každý, kdo chce zabrousit do tajů filmové magie. Jo, Hollywood a natáčení snímků nejsou jenom úsměvy a stylové pózy. Je to v první řade biznis a kdo nechce pochodovat jak tenhle svět velí, ten v něm nemá co dělat. Je na vás jestli chcete zůstat žít v blažené nevědomosti, nebo se třeba dozvědět, že váš oblíbený herec/režisér je ve skutečnosti autokrat nebo vůl, nebo obojí. Já jsem s knihou spokojený a rád bych se dostal i ke knize Encyklopedie akčního filmu, která snad bude přesně dle mýho gusta. Kdyby alespoň byla na pultech k dostání... kluci, chtělo by to dotisk.... celý text

O nebi / O vzniku a zániku 2012, Aristotelés

Aristotelés - první vědecký systematik a velká filozofická osobnost. O nebi/O vzniku a zániku je věhlasné dílo, které však pro laického čtenáře pravděpodobně s každým desetiletím stárne tím víc. Pro filozofickou obec je to ale pořád zajímavá práce, zejména díky svojí komplexnosti. Dnes je již většina názorů zde popsaných dáááávno vyvrácena, resp. byli navržené nové modely, proto je možná pro někoho i úsměvné číst aristotelovic "průpovídky". Proto se snažím být v hodnocení objektivní a dávám 3*. Jako filozof oceňuju Aristotelův vlyv a fakt, že se právě tohle dílo stalo kánonem vědeckého a později i náboženského, i když ve značně pokroucené formě, myšlení. Až pokud nepřišli pánové Kopernik a Galilei... Z pohledu laika to ale může být hodně zastaralé a nudné čtení, když samozřejmě vůbec pochopí o čem to sakra tenhle vousatý Řek psal.... celý text