Cinik Cinik přečtené 567

☰ menu

Holoubek

Holoubek 1989, Jindřich Šimon Baar
3 z 5

První část románu by ještě šla, druhá je slabší a autor v ní demonstruje své modernistické postoje, pro které byl předčasně pensionován.


Horké i studené

Horké i studené 1978, Ellery Queen
4 z 5

Svěží a čtivé, bez zjevných nelogičností.


Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku

Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku 2014, Viktorín Šulc
5 z 5

Pan Markovič je spoluautorem dvou knih o sobě a své práci, tato je z nich podle mne ta lepší. Popisy případů a jejich vyšetřování jsou podrobné, doprovázené zajímavou obrazovou dokumentací, proto nelze doporučit osobám citlivější povahy.... celý text


Tramp severu

Tramp severu 1929, Edgar Wallace
3 z 5

Číst se to dalo, ale bylo to na můj vkus až moc praštěné.


Kriminalista Jiří Markovič – Legenda pražské mordparty deviantům na stopě

Kriminalista Jiří Markovič – Legenda pražské mordparty deviantům na stopě 2015, Jiří Markovič
4 z 5

Jistě poučná a zajímavá kniha, místy ale poněkud rozháráná, neučesaná a zmateně sestavená.


Báby a dědkové

Báby a dědkové 1973, Jindřich Šimon Baar
4 z 5

Mne nejvíce zaujala povídka Šňupáci prysulu. Netušil jsem, že Baar byl tak zuřivým nepřítelem šňupacího tabáku, že napsal i povídku, která evidentně měla za úkol čtenářům šňupání znechutit.... celý text


Faktomluva

Faktomluva 2018, Hans Rosling
ekniha 2 z 5

Kniha je to poučná a do jisté míry užitečná, ale s obrovskými chybami. Oceňuji snahu sdělit světu, že mezi lidmi převažuje zastaralý a nerealistický náhled na svět a předložit na základě faktů a statistik aktuální přehled a metodu, jak se střízlivého a faktografického pohledu na svět co nejlépe držet. Bohužel autor se v argumentaci a práci se statistikami zrovna moc nepředvedl a navíc ji propojil se spíše ideologickou myšlenkou, že svět se v prakticky všech ohledech velmi výrazně zlepšuje. Vedle užitečných statistik s velkou výpovědní hodnotou (dětská úmrtnost je asi nejpřesvědčivější) zde používá i statistiky nanejvýš pochybné, které jsou pro svou povrchnost a podivnou interpretaci velmi nepřesvědčivé, zavádějící až vyloženě směšné. Autor rovněž pracuje se statistikami většinou velmi laxně a v podstatě ignoruje takové "povrchní otázky", jako je jejich spolehlivost či otázka srovnatelnosti poměrů jednotlivých zemí ve věci kvality. Je hezké srovnat počty dětí, kterým je dostupné základní vzdělání, nicméně obávám se, že rozdíly mezi ZŠ na Praze jedna, větší neelektrifikovanou chatrčí vyčleněnou pro tento účel u vesnice v Kongžském pralese a Talibanem zřízenou muslimskou základkou jsou takové, že výpovědní hodnota této statistiky je mnohem menší, než chce autor věřit. Totéž platí rovněž pro dosažitelnost elektrické energie, kde autorovi stačí, že prostě přes den občas je (on je opravdu velký rozdíl jestli je pořád a stabilní, nebo občas a ještě nestabilní). No a pak se dostáváme ke statistikám zcela interpretačně zvrzaným. Např. tvrzení, že i kulturní život se ve světě zlepšuje, ustavené čistě na základě statistik, že prudce roste počet vydaných filmů a hudebních alb, je natolik směšné, že si snad ani nezaslouží komentář (fakt nikdy neslyšel o tom, že kvantita většinou není totéž co kvalita?). Totéž platí pro výlety autora do situace ve věci ochrany přírody. Rovněž mimořádně špatně vyargumentovaná je teze, že náboženství nemá vliv na počet dětí, což je nejspíše způsobeno především tím, že ta teze prostě není pravdivá a tudíž pro ni smysluplně argumentovat nelze. Autor svou tezi dokládá na základě statistik porodnosti celých států s "převažujícím křesťanstvím" či "převažujícím islámem" etc. Problém je, že tyto statistiky jsou příliš hrubé a ignorují, že v mnoha případech jde o odkřesťanštělé země Západu, kde je drtivá většina "křesťanů" pouze deklaratorních či svátečních. Podrobnější statistiky by nepochybně doložily pravý opak - tj. že u praktikujících věřících je ten dopad zřetelný a velký. Viz ultraortodoxní židé v Izraeli, jejichž počet vzrostl od založení státu zhruba 150x a to nikoliv jen kvůli migraci (mají momentálně v průměru 6-7 dětí, což je více než dvojnásobek oproti izraelskému průměru), viz amišové a ortodoxní a ultraortodoxní židé v USA a viz katolíci u nás (praktikující katolíci v ČR mají v průměru tuším 2,5 dítěte, což je výrazně více než průměr, v případě praktikujících tradičních katolíků bych to odhadl minimálně na 3,5), viz tradiční katolíci a muslimové ve Francii. (Konkrétní země neuvádím proto, že by v nich byly tyto komunity nějak místně výjimečné, ale protože jsem v minulosti zaznamenal studie a statistiky, které se jimi zabývaly - nepochybuji, že to u praktikujících věřících těchto vyznání platí víceméně napříč světem.) Celkově vzato, myšlenka je dobrá, je ale propojena s pochybnými ideologickými pohledy a velmi špatnou prací se statistikami.... celý text