Chiquita2 Chiquita2 přečtené 2

☰ menu

Vlaštovka v bublině

Vlaštovka v bublině 2020, Markéta Lukášková
odpad!

Vlastovku pridavam na hromadku k Intymne, obe jsou knihy, ke kterym se uz nevratim. Zdlouhave pasaze, zbytecne vysvetlovani a pasaze, ktere na vyvoj události nemely vliv, predvidatelny zaver, casove a skutkove nesrovnalosti deje. To je jen zacatek... Kniha je plytka. Zadnou velkou literaturu necekejte. Nektere pasaze jsem protrpela. Proc zminka o Barcelone? Snad proto, ze tam autorka parkrat byla? Nebo... Veta, ze si vsichni porizujeme deti, aby po nas neco zustalo? Ze se VSICHNI bojime smrti? Nevim, kde slecna bere tu jistotu a dovoluje si takto bagatelizovat. Popisy budoucnosti - uff! Toto jsem rovnou preskakovala. Skryte moralizovani nebo snaha sokovat? Nevim. Prevracela jsem u toho oci a misty mi prislo, ze ctu povidku od zakladky povinneho skolaka. A asi nejdulezitejsi vec... nevnimam zadny rozdil v charakteristice Bary minule a budouci. Tyto dve zeny deli celych 25 let zivota. Zena ve 28 JE jina a mysli jinak nez zena po padesatce. A ten rozdil mi v knize hodne chybi. Ale chapu to, autorka ve svem veku a pri sve inteligenci neni schopna dostatecne presne vystihnout povahu padesatilete zeny. Stejne jako nedokazala vystihnout tehotnou zenu nebo zenu matku.... celý text


InTyMně

InTyMně 2019, Markéta Lukášková
odpad!

Přečetla jsem obě předchozí knihy a byla z nich nadšená. Moje chyba byla, že jsem se na tuto až příliš těšila, a proto bylo zklamání až příliš veliké. Vyprávění je chaotické, autorka přeskakuje z jednoho období do druhého a celkově na mě kniha působí jako autorčina terapie. Jestli jí napsání této knihy pomohlo s jejími vnitřními démony, pak si tu jednu hvězdu zaslouží. Jinak si myslím, že podobné psaní si měla nechat v deníčku a pro terapeuta. Je mi autorky líto, s čím se ve své hlavě musela potýkat. Věřím, že to lehké nebylo a oceňuji, že o tom mluví. Ale... po celou dobu čtení - 2 dny - jsem čekala nějakou pointu. A vyšla z toho snůška rádoby motivačních blábolů a sebeujišťování o vlastní labilnosti a štěstí, kterému jsem neuvěřila. Nezlobte se, ale poslední desítky stránek jsem protrpěla a odstavce dokonce přeskakovala. Je mi to líto, ale kniha mi nic nedala a určitě už ji nikdy neotevřu. Přesto se na další knihu těším. Věřím a doufám, že to bude zase ta skvělá Lukášková, jakou znám z Pandy a Lososa.... celý text