Žena, která si vzala jed
Povídka od:
Hómei Iwano
Z knihy:
Pět japonských novel
Jošio je spisovatelem z povolání, což mu zrovna moc peněz nevynáší. Sní proto o tom, že založí továrnu na konzervy a brzy závratně zbohatne. Přestože v tomto svém snu utopil již spoustu peněz, nezdá se, že by se jeho plán jakkoliv blížil k uskutečnění a proto musí zůstat tam kde je, s hádavou milenkou a manželkou na krku.
Dokujaku wo nomu onna
Rok vydání originálu: 1914
Komentáře (3)
Přidat komentář
Mít doma takový „zlatíčko“, jakým byl Jošio, tak ho zabiju. Ne, moment…. usekla bych mu ptáka. Ukázkový archetyp neuvěřitelně váhavého a slabošského hlupáka, který nedokáže dotáhnout nic do konce (ani rozchod / rozvod s milenkou / manželkou). Vlastní rodinu bere jako kouli na noze, která ho vzdaluje od jeho vysněných cílů, kterých ale pro svou neschopnost stejně neumí dosáhnout.
To jeho neustálé bolínkovství, JÁjovství, kecy, že mu nikdo nerozumí a nechápe ho, neustálé vysedávní s kamarády, neschopnost a hlavně neochota postarat se o blízké, když ho potřebují, protože se mu to oškliví a nepasuje to do jeho životní filosofie… geniální ukázka (japonského) muže. Děkuji bohu, že jsem žena z Evropy 21. století.
Novela o cca 110 stranách působí trochu nevyváženě. Chvílemi se čte velmi dobře a děj je zajímavý, chvílemi ale autor trochu odbočuje a trochu nudí. Přesto se mu nakonec daří podat čtenáři obrázek hlavního hrdiny. Čtenář v novele má příležitost poznat Japonsko ze strany vzdělaného člověka, který je ale slaboch a zmítá se mezi ženou a milenkou. 70% a přikloním se ke 4*, 3.10.2015.
Začínám mít dojem, že japonská literatura nebude pro mě. Naprosto jsem nepochopila smysl této novely, o čem to vlastně mělo být? Pro mě to tedy bylo mnohem větší utrpení, než pro všechny postavy, které zde vystupovaly.