Ze zlatého věku v Čechách
Povídka od:
Alois Jirásek
Z knihy:
Za bouře i klidu
Bylo to roku 1593. Při pověstné českobrodské silnici stála lukavecká krčma s kovárnou, poblíž nebezpečné lesy. U hospody odpočíval farář Jan Mancipalík, který se stěhoval s rodinou jinam. Přibyl k němu mistr Kolešovský, který se vracel z dalekého světa, na oko chudý a prostý, a proto od pyšných a lakotných přátel znevažován. Uchýlil se k mladým manželům Růženým, nemajetným, ale šlechetným lidem - Růžený byl malířem kancionálů.
Pečka z Radostic, jejich pán, se choval zhýrale a ke svým poddaným byl krutý. Zavinil smrt starého Machana - jeho syn mu přísahá pomstu.
Bratr Růženého, který se vloudil do domu, ale v hloubi duše tajil svoji závist vůči svému úspěšnějšímu bratrovi, vyšel Pečkovi vstříc, když ten si umanul, že chce za každou cenu dostat Růženého ženu, která se mu hned napoprvé zalíbila.
Ta je k jeho pochlebování lhostejná, proto Růženého bratr využije příležitosti a slíbí Pečkovi, že Růženého ženu získá násilím - najme si nevědomky potulné loupežníky, kteří slouží mladému Machanovi - ti využijí příležitosti, díky únosu Růženého ženy se dostanou do Pečkova sídla a Machan Pečku z pomsty zabije. To samé se stane Růženého bratrovi... Pomsta dokonána, vše dobře skončí.
Zdroj: aloisjirasek.cz