Valard: Příhoda s havranářem

Povídka od: Jan Marvel Horn (pseudonym)

Z knihy: Valard & vejce na draka

Tato povídka je doplňkem k hlavnímu příběhu. Čtenář je zde seznámen s tím, kterak Valard a jeho drak Damián potkali Havranáře a jeho černého ptáka Hotagorna.

Rok vydání originálu: 2020

Komentáře (2)

Lenka.Vílka
04.01.2022

Ne, že by se na tom malém prostoru stalo zase tolik, ale jako popis "jak jsem poznali havranáře", to funguje skvělý. Alespoň dopředu vím, o co každému jde. Někomu o holky a někomu o vdolky. Bylo tam všechno. Humor, který mi sedl. Silní a sympatičtí hoši a drak, který je...silně svůj. Vážně to bylo hodně v pohodě  :)

Terva
02.12.2021

„Sluníčko si vesele pohrávalo
s lomem světla
na rezavých mřížích
a hlavní branou do města
konečně vešel drak“.

Je smutné, když děti mluví pravdu a jejich „strašlivá kráva“ jim za to dá pohlavek. Ale ono přehlédnout patnáct metrů draka před zápražím, to snad dokáže jen slepej. Ale každý dobrý skutek bude odměněn a tak se čtenáři této povídky mohou těšit, jaká bude sladká odplata. A možná ani nebude, inu, sluníčko svítí, tráva šumí a Valard s drakem jdou dál.... Přesně takto, skoro, nebo možná, začíná tento příběh. Je tu spousta lásky, sexu, jídla, pití a příběhů. Havranář se nám totiž v šenku u piva, trochu rozkecal a asi u třicátého druhého příběhu jeho nesnází (pak se to semlelo) jsem si říkal, zda také nechce náhodou svůj vlastní velký příběh. Ale snad není tak drzí, aby s tím pana spisovatele votravoval. Mohl by dopadnout jako ten elf.

Citát: Někdy by mne opravdu zajímalo, proč v každé laciné fantasy povídce musí, musí, prostě MUSÍ být rvačka v hospodě. Co si ti autoři kompenzují?

Povídka je jako doplněk ke knize Valard & vejce na draka. Prodávala se pro přátele a příbuzné pana Horna jako součást hlavního příběhu. (Právě mi došlo, že jsem mu za ní nezaplatil!) Odehrává se před hlavními událostmi a jedná se o seznámení čtenářů s postavou Havranáře a jeho havrana Hotagorna. Kdo četl knihu bude spokojen, že se dozví, jak se Valard a jeho drak Damián seznámili s touto svéráznou postavou i s jejím drzým, sprostým, černým ptákem. A pro ty, co ještě příběh Valarda nečetli je to jakýsi úvod nebo seznamka s tím, co mohou očekávat v hlavním příběhu.

Citát: Nassrrrrrat!

Co jsem čekal, to jsem dostal. Problém nastal, když se na scéně objevuje postava Ztracenvčase. Je tam o ní (něm) malá zmínka, ale já už si ho představuju v nějakém knižním příběhu. Když pomyslím na spisovatelův humor, chtíč, přírodní záležitosti a další neomalenosti, říkám si, že napsat příběh o cestování v čase – byla by to šílená sranda. Je třeba pana spisovatele trochu popíchnout, proslunit a donutit trávu, aby mu zašeptala – kurva, Havranář je dobrej, ale blonďatý klučík ze severu „Ztracenvčase“ má nějak málo prostoru!

Citát: Zařval jsem tak, že jsem se skoro sám podělal strachy.