Turkobijce
Povídka od:
Juraj Červenák
Z knihy:
Memento mori, 12 nesmrtelných
Hlavní hrdina povídky Gregor Bathory bojuje se svou jednotkou a pobočníkem Bartolomějem proti turecké přesile v bitvě u Moháče. Ačkoliv bitvu přežije, čeká ho hrůzostrašná noc uprostřed močálu, během níž musí ochránit krále Ludvíka nejen před tureckými pronásledovateli, ale i temnými silami.
Komentáře (3)
Přidat komentář
Déšť smáčející pole jižně od jakési bezvýznamné vesnice - místní jí, tuším, říkali Moháč, nebo tak nějak - byl, jak už to na sklonku léta bývá, spíš vytrvalý než prudký.
Memento Mori jsem dostala od bratra v době, kdy jsem ještě nečetla Dobrodružství kapitána Báthoryho, takže povídka po mně sklouzla a nic nezanechala. O to víc jsem si ji nyní užila, když jsem ji četla po přečtení Hradby západu. Sice jde o zachycení událostí nějakých dvou dní maximálně, ale pokud je čtenář trochu znalý školního dějepisu, moc dobře ví, o čem asi bude číst. Pouze učebnice dějepisu podávají trochu jinou verzi, jak to s českým a uherským králem po bitvě v bažinách bylo, než Červenák...
Coby odchovanec české historiografie oceňuji pojetí Ludvíka Jagellonského (a ač historie znalý čtenář ví, že panovník se konce povídky nedožije, přece jen mu to je líto a chtěl by ho nechat naživu), coby fanynka série o Báthorym jsem si pak užila nejrůznější narážky, včetně popisu Gregorova panství (které Kornel po letech zpustlé navštívil...). Trochu mi nesedělo vyprávění v Ich formě, na které u autora nejsem zvyklá, ale jinak to jako prequel bylo hodně dobré. A samozřejmě povídka obstojí i samostatně, i když čtenář nezná další autorovy knihy. (Zná-li, tak ji ovšem vychutná víc.)
Samotný název může být zavádějící: Turkobijcem není myšlen (pouze) Báthory, ale jistá věc, která se pak v Gregorově rodině dědila a jež je zmíněna minimálně ve Strážcích Varadínu.
Povídka, která je vlastně úvodem k trilogii Dobrodružství kapitána Bathoryho, začíná plastickým popisem bitvy u Moháče. Červenák, jak je jeho zvykem, popisem krvavých scén vůbec nešetří a přichází s "rekonstrukcí" posledních hodin života Ludvíka Jagellonského.
No Kornelovi příběhy byli lepší, ale jako jednohubka to ušlo. Bohužel tady autor ničím nepřekvapil. Příběh byl hrozně předvídatelný a třeba Bartolomějovo chování zcela dodrželo můj předpoklad. Poměrně vtipně vyzněl střet Bathory vs. Bathory a při čtení to trochu způsobovalo zmatky. Povídka má všechno co jsem původně čekal od Kapitána Báthoryho, ale na rozdíl od Pekelníků to není tak dobře podáno.