To, co milovalo Arthura Brookse
Povídka od:
Pavel Fritz
Z knihy:
Archa zrůd, Studené světlo hvězd
Strážce majáku na konci galaxie Arthur objeví úplnou náhodou mimozemskou formu života. Její schopnosti jsou nevídané, její myšlení primitivní, ale rychle se učí...
Komentáře (11)
Přidat komentář
Nepodávejte černému slizu pomocnou ruku, nebo vám ji ufikne. Nebo vás pomocí vašich sexuálních představ přefikne? Toť existencionální otázka, na kterou bude muset Arthur na konci vesmíru v osamoceném majáku přijít. Takhle má vypadat parádně depresivní povídka z chladného temného vesmíru.
Poznámka. Zajímalo by mě, jak by vypadalo propojení téhle povídky a lovci vraků, které se mohou klidně odehrávat ve stejném vesmíru.
Výborně napsaná povídka i pointa. Motiv žárlivosti mi připomněl HAL900 z Vesmírné odysey Arthura C. Clarka. Vysvětlení jak lze ochočit neutronovou hvězdu bylo vědecky dokonalé.
Skvělá povídka s překvapivou pointou. V hlavních rolích osamělý strážce majáku, který je tak trochu smolař, výborně vymyšlený a napsaný mimozemšťan a sexy pilotka, která dokáže namíchat ty nejdivnější koktejly na světě. K tomu originální prostředí hvězdného majáku kdesi na hranici galaxie, zajímavá "věda" a všudypřítomný pocit, že je něco špatně. Tohle je povídka světového formátu jako stvořená pro netflixáckou antologii Love, Death & Robots. 4,5*
Velice zajímavý počin o samotáři, který ke svému štěstí přišel.
Štěstí, skrývající faleš a přetvářku, tyrana v masce přítele.
Výtečná povídka o novém mimozemském životě, který toho ví a ovládá více, než si je Artur Brooks schopen připustit.
Povídka mi v mnohém připomíná povídku Lhář! od Isaaca Asimova.
Myšlenka je výborná, zajímavá, k zamyšlení. Je jenom škoda Arthurovi reakce. Jako takhle, on je vlastně chytřejší než většina postav v jeho situaci - všechny ty paranoidní myšlenky, které vás napadnou (co všechno ta věc umí? Čte mu to myšlenky?) ho dřív nebo později napadnou taky. Jenom na konci mu nějak nedojde ten potenciál, a akorát zpanikaří. Škoda. Každopádně to chce pokračování jako sůl.
Jedna z najlepších scifi poviedok tejto zbierky. Chvalabohu zároveň aj najdlhšia, takže sme sa v Arthurovom vesmírnom svete mohli vyžívať, koľko to dalo. Skvelý dej, vykreslenie postáv (hoc boli len tri, ak sa počíta aj "bahno"), a celkový dojem úžasný. Aj tu by sa hodilo nejaké to pokračovanie.
Nejlepší povídka ze sbírky. Zajímavé vylíčení soužití mimozemské inteligence s člověkem.
Pochoutka. Naprosto perfektní povídka s dobře rozvinutým dějem, sympatickými postavami i dostatečně nečekaným zvratem. Výhrady mě nenapadají, zatím to nejlepší ze sbírky.
Tohle mě dostalo. Naprosto skvělá povídka. Nemám co vytknout. Skvěle napsané charaktery postav, prostředí a hlavně atmosféra. Fritz perfektně zamíchal kartami tak, abych sledoval jen jednu jeho ruku. Tuhle povídku si přidám na svůj pomyslný žebříček sci-fi, abych jí neznalým žánru vnucoval jako příklad toho, jak se má psát. Čtu postupně povídky ze sbírky. První byla slabší průměr, druhá mě bavila a tato třetí překonala mé očekávání. Doufám, že už jsem se nedostal na vrchol a autor mi ještě předvede, co umí.