Slizka
Povídka od:
Michaela Merglová
Z knihy:
Krásky a vetřelci: Pulp stories
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (4)
Přidat komentář
„Neprotahuj to
a vysyp,
co chceš říct,
každá minuta
znamená kyslík.“
„Ve vesmíru tě nikdo neuslyší křičet.“ (Alien 1979)
Od paní Merglové jsem nikdy nic nečetl. Slizka je mé první setkání s touto spisovatelkou. Pravdou však je, že konečně, i když, až ve čtvrté povídce v tomto svazku, se také, dostanem do Vesmíru. A plamenomet bude taky. A další spousta věcí, které do dobrého sci-fi hororu patří. Smrt, střelba, napětí, oheň, dokonce i láska se vešla. Tohle byl zatím druhý perfektní příběh v této sbírce. A ocenil jsem i ty narážky na Vetřelce.
Citát: Neexplodoval, prostě se jen . . . velmi dramaticky roztekl.
Příběh to byl pěkný, konec asi tak trošku více očekávaný, povídka se pěkně četla a dobře odsýpala. Jen tu jednu hvězdičku musím snížit kvůli atmosféře, nějak mě nedokázala vtáhnout, byť všechny ingredience tam byly. Když to porovnám s mou milovanou antologií Ve stínu apokalypsy, kde byla Noc na Japetu, škoda, že tady se autorce nepovedlo tu tísnivost a děsivost opuštěné základny napodobit.
Hezká lovestory odehrávající se v nebezpečném prostředí vesmírného (hlavně entomologického) výzkumu. Nechybí erotické jiskření, chlapská sázka (oč asi...) a bující mimozemské organismy. Jsou tam motýlci (leč ne ti Hetešovi). :-) Vypadá to, že mise nedopadne dobře, ale naděje umírá poslední.
Klasická romantika, kde je dáma v nesnázích zachráněna mlčenlivým drsným hrdinou. Tentokrát ve skvělých kulisách vesmírné botanické stanice. A místo Vetřelce útočí vesmírný hmyz.
Zkrátka a dobře, bylo to perfektní a zábavné čtení. S autorkou jsem se setkala poprvé a hned na výbornou.