Ráj světa
Povídka od:
Alois Jirásek
Z knihy:
Na dvoře vévodském / Ráj světa
(pokračování románu Na dvoře vévodském)
Mezi postavami románu se oproti Na dvoře vévodském nově objevila dcera vévody Kuronského Johanka, jejíž útěk z náchodského zámku po boku chytráckého Arnoldiho patřil mezi kulminační momenty románu Na dvoře vévodském. Ji i Arnoldiho poznamenal čas i zklamání, ale ona moc nezmoudřela a on se nestal poctivějším, spíš naopak. Tato dvojice se pohybuje ve světě panských zábav a kratochvílí, které provázejí jednání vídeňského kongresu roku 1815. Stranou tohoto ráje světa, ale ve vztahu k němu, se pohybují lidé několika národností, které služba a snaha poznat svět i vyniknout svedla v hlavním městě rakouské monarchie – český hudebník Kalina, francouzský malíř Chénier a Polák Feliňski s dcerou Zosiou – ti marně čekali, že Napoleon osvobodí Polsko.
Skupinka lidí z rozličných zemí stojící v popředí příběhového pásma si v kontaktech s panstvem ujasňuje šalebnost „ráje světa“ a hodnoty domova. Feliňski se posléze rozhodne strávit zbytek života v rodném Krakově, malíř Chénier, který se dal zlákat leskem peněz a úspěchů, pronikl do dvorských salonů, ale intrikami Arnoldiho byl odtud vyhnán, hledá východisko ze skličujícího osamocení v návratu do Francie – a padne v bitvě u Waterloo. A tak jenom skromný, nevýbojný, zato houževnatý muzikant Kalina dá před uměleckou drahou přednost údělu varhaníka v rodném městečku po boku Zosii, kterou si získal trpělivou oddaností – končí v přístavu pokojné rodiny a pravidelné služby mezi svými. Vévodkyně Johanka z Acerenza, která kdysi ve Vídni odlákala Zosii Chéniera, při návštěvě na malém českém městě stane v obdivu nad Zosiiným zpěvem i stěstím.
Ráj světa byl prvním Jiráskovým příspěvkem do diskuse o postavení umělce ve světě rozděleném na majetné a chudé a o poslání umělecké tvorby v takto problematizovaném „ráji“. Chtěl otázku společenského postavení umělců a jejich tvorby prezentovat řadovému čtenáři, aniž by se sám přiklonil na tu nebo onu stranu.
V postavě Chéniera varoval před ctižádostí umělce včlenit se do kruhů, které vládnou mocí a penězi, protože v nich je pramálo výjimečných znalců a mecenášů umění, zatímco většina má zájem učinit si z umělců kejklíře a šaška, výrobce podívaných a přisluhovače vlastních orgií. Navíc každý nováček je tu vystaven závisti nejrůznějších příživníků a intrikánů, na něž nezkušený nemůže stačit a stane se jejich kořistí.
Naopak Kalina nehledá hodnější pány, než jaké měl a poznal Chénier, naopak přítelovo zmarnění a neštěstí ho přiměje obrátit se zády k mocným, k lesku a přitažlivosti jejich světa a těšit se jenom domovem a tím, že svou hudbou povznáší prostá srdce.
K zásluhám Ráje světa patří, že sociálně a politicky naléhavé téma umělce a jeho společenského poslání prezentoval až líbivě sdělným příběhem. Tzv. zlatý věk pojednal Jirásek jako zjednodušující podobenství, kriticky natočené k vlastní době s cílem varovat před duchaprázdnou poživačností a zbohatlickou pýchou, vyzývat k hájení české knihy, poklonit se umění, které nenese zisk ani slávu, zato však tvoří hodnoty s poselstvím z věků do věků. (Jaroslava Janáčková)
Málo známý román, který si jistě zaslouží čtenářovu pozornost.
Zdroj: aloisjirasek.cz