Přirozená mnohobytost

Povídka od: Sebastián Wortys

Z knihy: Vtiposcifilo-z/s-ofie - Předkrm povídek a myšlenek

Tato povídka vychází ze stejné myšlenky jako Z lidstva, ale tentokrát je o tom, jaké by to mohlo být, kdyby se vznik planetárního mnohoživočišného organismu podařil správně. Základ této pozitivní interpretace Wortyse napadl cca několik měsíců po 18.5.07, ale k jeho zpracování se dostal až 12.4.12, když ho napadly další myšlenky...

Dalo by se říct, že to je neumělá syntéza fantasy a sci-fi (jakéhosi pozitivního biopunku): žádný kontrast typu roboti létající na dracích, ale ideální fantasy společnost vymyšlená na základě experimentování s vědeckými poznatky. Mohlo by jít o jakýsi nový (sub)žánr. A tím by mohla být i v roce 2015 dosud připravovaná povídka s touto souvislá, kterou Wortys popsal mj. jako "ekofarmářské sci-fi".

Rok vydání originálu: 2012

Komentáře (1)

Singularis.mzf
25.12.2018

Přirozená mnohobytost je utopická sci-fi povídka o bytosti na planetě s poetickým jménem Živéda. Vyjadřuje krásnou touhu po tom být součástí světa, ale nebýt přitom světem pohlcen/a, dokud to sám/a nebudu chtít. Na Živédě je celý svět bezpečný, srozumitelný a přátelský, ale nesnaží se v něm žijící bytosti ovládat a nechá jim tolik volnosti, kolik potřebují. Ve skutečnosti jsou zde všechny bytosti součástí jediné celoplanetární "mnohobytosti", ale ta je natolik moudrá a ohleduplná, že jim nechá čas a příležitost, aby našly samy sebe, než se rozhodnou naplnit svůj život vrátit se do mnohobytosti, která je porodila, a zaujmout v ní místo, kam patří.

Námět povídky je krásný a dobře zpracovaný. Od stoprocentního hodnocení povídku dělí jen styl psaní, kterým se čtenář místy musí s velkým úsilím „prokousávat“. Naráží přitom na příliš mnoho neologismů a neelegatní větné konstrukce jako např. "Je to sice jisté snížení autonomnosti v méně rozvinutých oblastech všeživota (např. volném wesmíru), ale − pokud někdo chce, může třeba své tělo inteligentní sebeevolucí přeskupit i na autonomní mezihvězdné plavidlo (s tím, že bude muset řešit existenční otázky) a nikdo mu v tom bránit nebude, SVOBODA je zachována." Je sice jasné, co tím chce autor vyjádřit, ale mohlo by to být mnohem jasnější...

Přesto jsem přesvědčen/a, že je to povídka, kterou se opravdu vyplatí si přečíst, a pokud má čtenář alespoň nějaký vztah k přírodě, určitě ho hluboce osloví, zvlášť autorův doslov.