Poslední bitva
Povídka od:
Jiří W. Procházka
Z knihy:
Capricorn 70
Vesmírní piráti vzdorují obrovské přesile císařského loďstvo a chrání poslední nezávislé planety.
Komentáře (5)
Přidat komentář
Týmto príbehom som sa prehrýzala najťažšie. Epická bitka pri hviezde Betelgeuze bola napísaná tak, že som prvú polovicu poviedky vôbec netušila, o čom je reč. Priveľa nových, autorom zavedených pojmov alebo nových súvislostí pre staré pojmy. Priveľa mimozemšťanov, funkcií, technológií, do ktorých sme vhupli rovnými nohami bez predstavovania. Zo štýlu písania – častokrát vety stojace osamotene v riadku – išla silná snaha o dramatickosť. Mňa však príbeh nechal pocitovo úplne chladnou.
Variace na klasické námořní bitvy. Nějak jsem nepochopila, proč ve vesmíru létají plachetnice, klipry, brigantiny, fregaty apod.
To ať si, kurva,
Císař vytetuje na palici!
My neumíráme zbytečně!
My jsme totiž piráti!
My jsme SVOBODNÍ!
Megalomanské psaní u pana Procházky už asi znáte. Vemte si cokoliv, zvěčte to nekonečnem a vložte do toho příběh. Tak že námořní bitva probíhá snad celým univerzem. Cože, napsal vážně námořní bitva, vždyť to mám bejt space-opera!!! Nebojte, je. Jen pan spisovatel vzal Černou Perlu, respektive Černý kříž, kapitána Jacka Sparr...pardón Jacka Burroughse a celou tu flotilu hodil do vesmíru. Tam to promíchal třeba s Japonci a nechal je, ať se vymlátěj. Prostě poslední bitva, jak má být.
Citát: Všichni věděli, že té šílené přesile neodolají.