Policajt z knihovny / Policajt z knižnice
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Čtyři po půlnoci II. - Policajt z knihovny / Sluneční pes, Čtyři po půlnoci
Sam Peebles z Iowského Junction City má pocit, že se zbláznil. Kdysi si v místní knihovně vypůjčil knihy, které ztratil, a teď musí včas objevit pravdu, aby unikl jak zlé knihovnici, tak policajtovi z knihovny, který nemilosrdně trestá.
The Library Policeman
Rok vydání originálu: 1990
Komentáře (3)
Přidat komentář
Policajt z knihovny je za mě velmi povedená povídka. Ani na chvíli jsem se nenudila a byla napnutá co bude dál.
Já do knihovny teda nechodím a po přečtení tohoto příběhu to teda v dohledné době ani nemám v plánu.
Tajemná, děsivá, místy i trochu nechutná povídka a já si to užívala. King se nebál popsat detaily a dokázal perfektně vystihnout danou atmosféru jako vždycky.
Taky jste si mysleli, že policajti z knihovny nejsou ? No... Možná jste se pletli, tak jako já, protože člověk nikdy neví, že? Tak dávejte bacha a vracejte knihy včas!
Nevím, moc mě to nebavilo. Přišlo mi to celé takové divné. A to ukončení, jako fakt?
Idete do knižnice, vyberiete si knihu, odnesiete si ju domov, zabudnete ju vrátiť (alebo ju nedajbože stratíte) a nedostanete symbolickú pokutu z omeškania, ale k vám domov osobne príde fest brutálny knižničný policajt a začne vám zo života robiť peklo. To je ale konina, čo? Pre Kingove text zo 70., 80. a čiastočne i 90. rokoch však bolo typické, že ich písal pod vplyvom alkoholu a drog a neviem, či práve vďaka tomu sa stalo, že čím väčšiu blbosť vymyslel, tým lepšie fungovala. Deti vraždiace v poli? Pecka. Oživený mangeľ žerúci ľudí? Pecka. Veľmi dobrý je i Policajt z knižnice. Veľmi dobrý, ale nie geniálny. Obvykle sa mi páči, keď je záhada na stole a menej sa mi páči jej postupné rozuzľovanie, keďže nejeden raz sa vo filmoch i kinách stane, že otázky sú zaujímavejšie, ako odpovede. Ale v prípade Policajta z knižnice ma vždy viac bavila druhá polovica. Ktorý normálny spisovateľ aspoň nepomýšľal (ak už aj rovno nenapísal) nad umiestnením deja niektorého zo svojich príbehov do knižnice, esencie spisovateľstva, čo je spravidla budova vo vašom meste, ktorá je krásna a zároveň tajuplná a nalejme si čistého vína, i jemne mrazivá (netuším prečo, ale je to tak).