Na stopě minulosti
Povídka od:
Júlia Matulová
Z knihy:
Na neVěčné časy
Sebastián a Olívie se kdysi milovali. Nějakou dobu po rozchodu je náhoda opět svede dohromady a oni mají šanci si uvědomit, jak se za dobu odloučení změnili. A jak s tím vším souvisí magické kočky?
Komentáře (4)
Přidat komentář
Jedna z povídek, která nebyla dotažená do konce. Magie je tam příliš složitě přidána, bez žádného předešlého popisu světa, čtenář si tak musí události neustále sám vysvětlovat. Navíc ani nevím, jaký účel magie plnila. Paralela k tomu, co se mezi dvojicí odehrávalo? Nápad je to pěkný, slušelo by mu přepracování.
Nevstoupíš do téže řeky, ale to neznamená, že to nemůžeš zkusit znova s tím, do koho jsi byla kdysi zamilovaná. Zvlášť když si ho oblíbila kočka, zvíře, které kdysi nemusel. Změna je možná, stejně jako znovuzrození usychajícího stromu. Kočky jsou svébytná magická stvoření a tady navíc umí i lehce kouzlit. Milá povídka.
Povídka se mi dobře četla, postavy mi přišly sympatické a stránky příjemně ubíhaly. Zasazení do magického realismu mi ale přišlo poněkud šroubované. Dovedu si celý příběh představit bez v anotaci zmiňovaných koček. Základní zápletka by fungovala i bez toho.
Konec byl lehce uspěchaný, ale jinak jsem spokojená. Jen jsem nějak chtěla vědět víc o těch kočkách, proč a jak? Rozhodně bych jednu chtěla domů.