Mý hrdinové byli vždycky feťáci
Povídka od:
Ed Brubaker
Z knihy:
Noční rozhodnutí
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Sean phillips
Příběh dívky, která pod rouškou závislosti musí vylákat jistou osobu, aby byla vykonána pomsta.
Komentáře (3)
Přidat komentář
„Všichni
feťáci
jsou
svým způsobem
lháři“.
Od začátku příběhu jsem věděl, že mě to nebude bavit. Příšerná kresba, bez jakýchkoliv detailů na pozadí, minimum barev, jsou vlastně vidět jenom hlavy při rozhovoru na odvykačce. Možná ohromí některý obsah rozhovorů, ale proto tady nejsem.
Malá ochutnávka:
Víte, kdo je Vic Chesnutt?
Ne.
Je to zpěvák. A má takovou píseň s názvem „Steve Smith“. Je to o chlapíkovi, kterej umře při plavání v oceánu. A ten mrtvej chlapík vysvětluje, jak k tomu došlo a říká „byl jsem dál, než jsem si myslel, a neplaval jsem, ale topil se“.
Jediné, co dokáže okouzlit je pohled do minulosti starých hudebních skupin. Co mají všechny společné? Zjistíte v tomto příběhu.
Citát: Omluvte mě, pokud otáčím oči v sloup.
Veľmi zvláštna vec. Zo začiatku vôbec nechápete, čo to je. Prečo to tu je? Čo to má (okrem drog spoločné s Criminalom? Vlastne to nechápete dlhšie, než iba zo začiatku. V podstate to nechápete až do veľkého finále. A vtom sa začne ozývať: klap, klap, klap. To práve do seba všetky nevyjasnené veci hladko zaklapli a vy ste (konečne) pochopili Brubakerov zámer. Rozhodne je to dobrý (a nečakaný, hoci pritom logický) koniec, ale istá pachuť z divnej "predohry" už zostala. Áno, je to to dievčatko, ktoré v Criminal 1 roznášalo nápoje v bare.
Tohle je opět jiné, ať už kresbou nebo vyprávěním, o to překvapivější je pak propojení se starými hrdiny a rozuzlení, které je patřičně doplněno černou stránkou, která na vás zákřičí, jako temná znělka při velkém odhalení ve filmu nebo seriálu. A je to patřičné, autoři si dali hodně záležet, aby pravou identitu hlavní postavy nechali co nejdéle utajenou.