Billie Holidayová
Povídka od:
Françoise Sagan (pseudonym)
Z knihy:
Mé nejhezčí vzpomínky
Autorka v této vzpomínce se zaměřuje na setkání s Billie Holiday, ve své době slavnou jazzovou zpěvačkou, Lady jazzu, Lady Day, americkou Callasovou, velkou Star, Hlas jazzu.
Amerika byla v roce 1956 ještě hodně puritánská, uvádí autorka, takže když si při vystoupení madame Billie vzala na scéně nějakou drogu, tak dostala zákaz vystupovat v New Yorku na několik měsíců. Autorce to nevadilo, zase si ji našla jinde a chodila na její koncerty, vychutnávat si její vystoupení, které jí vlévalo do žil blažené pocity.
Za rok nebo za dva Françoise zjistila, že je Billie Holliday v Paříži. Napsala jí jeden nebo dva dopisy. Ale zpěvačka jí neodpověděla.
Šla na její vystopupení. Byla to Billie Holidayová a nebyla to ona; zhubla, zestárla a stopy po vpichách na pažích byly hustší. Neměla už tu přirozenou sebedůvěru, tu fyzickou rovnováhu, ale Françoise poznala a padly si do náruče. Na závěr jí zpěvačka řekla, že jede do Londýna, pak do New Yorku, kde brzy zemře, mezi dvěma policajty. Françoise se ji snažila povzbudit, ale za pár měsíců se z novin dozvěděla, že Billie Holidayvá zemřela předešlou noc v nemocnici, sama, pod dohledem dvou policajtů.
Billie Holiday
Rok vydání originálu: 1984
Tak v mládí mít nějakou výraznou autoritu, která člověku přináší přes své dílo zážitky a to tak silné, že zájem o tu osobu roste a roste, tak já to taky zažil a jsem za to moc rád, jinak bych bez takového člověka a jeho vlivu na mé prožitky, tak byl hodně ochuzený.